Narcos: Mexiko

Solidní, ale zřejmě nejslabší Narcos. Prostředí Mexika je určitě lákavé, ovšem postavy nezajmou tak, jak předtím. Michael Peňa není Pedro Pascal a Diego Luna nemá charisma Escobara ani Kmotrů z Cali Cartelu a to je docela problém. Jediná šílená postava, která fakt baví je Rafa. Akce je spíše komorní než velkolepá a není ji bohužel moc, protože nikdo proti sobě pořádně neválčí jsou zde spíš osobité vraždy, které jsou sice detailně brutální, ale očekával jsem daleko víc. Mírné zklamání, ale na 4 to pořád je. 75% (31.12.2018)

První lajna o dovozu lajnovacího materiálu do USA skrzevá Mexiko poněkud trpěla oproti svému staršímu sourozenci tím, že od počátku postrádala podobného všehoschopného ústředního magora, jakým byl El Padron Pablo, neb Felix byl na začátku jen takový naivní skautík, který zformováním farmaceutického koncernu sledoval toliko zvýšení zisku a omezení násilí, a který až postupně přicházel na to, co vše je nezbytné za účelem provozování velkoobchodu s alternativními léčivy vykonat a obětovat a jak opojně chutná mamutí dávka peněz a moci. A krom toho se možná děj s přílišnou dávkou amerického patriotismu zaobíral tragédií jednoho agenta. A byť očekávání vzhledem ke druhé sérii byla značná, pak musím dát za pravdu kulykovi, jehož charakteristiku hlavního šmejda po sjetí jmenované lajny shledávám naprosto přesnou, pročež považuji za velké štěstí, že zkratkou v posledních dvou dílech jsme se přenesli až k jeho nevyhnutelnému přesunu do výkonu trestu (tedy hlavního šmejda, ne kulyka). Ovšem Acosta byl docela fajn. Fandil jsem mu, klukovi kníratýmu. El Chapův nasupený pohled v závěru pak sice vzbudil určité naděje, ovšem jmenovaný jim ve třetí dostál jen tak napůl, pročež, byť šlo zatím asi o nejlepší sérii, pořád čekám, kdy Guzmán do toho Pavla plně doroste. (09.02.2019)

Nová série jako by už trochu ztrácela tu beznadějnou ďábelskou brutalitu a spád sérií předchozích a až příliš často sklouzávala do zdlouhavých a (zvrhle) rutinních konverzaček zpestřených občasnými "cool" dějepisnými ponaučeními a nějakým tím příležitostným pif paf. Výběr hlavních hrdinů nebyl možná úplně nejšťastnější - hlavní padouch po většinu času vypadal trochu jako vyplašený František Filipovský (který ze začátku ani nenaspořil na pár bodyguardů) a chudák agent Kikina připomínal spíše nějakého dobrosrdečného indického strýčka z rodinné pohádky. Trošku se to rozeběhlo v posledních dvou dílech, ale vítr do plachet už úplně nedohnalo. Holt Moula je Moula a když se tam v jednu chvíli na moment nečekaně objevil, hned to trošku nabralo temné grády ... Dost nesnesitelné bylo to nepřetržité hulení každé z postav mužských i ženských - chvílemi jsem měl pocit že ten kouř mi prolézá už i z monitoru :) Šokující reflexí smutné a stěží uvěřitelné zvrácenosti části naší civilizace tohle všechno však bohužel zůstává... Jihoameričtí divoši jsou opravdu hodně šílení. (24.11.2018)

„NIKDY JSEM NA JEDNOM MÍSTĚ NEVIDĚL TOLIK MARIHUANY.“ ... „MYSLÍM, ŽE JÍ NA ŽÁDNÝM MÍSTĚ NIKDY ANI TOLIK NEBYLO...“ /// Tak snažej se z toho vymáčknout, co se dá... Nechyběj brutální scény, vraždy nevinnejch, zhrzený manželky a milenky... Ovšem pro sérii je nejdůležitější, že tihle bratři nemaj charisma těch předchozích záporáků. Až asi poslední dva díly mají co nabídnout. Sice poučný, ale zároveň (bohužel) nejslabší „Narcos“. Asi nejde donekonečna vyprávět vo tom samým... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Mezi lidma se povídá o tom, jak jsem toho gringa ujebal popelníkem k smrti. 3.) Začínal jsem ve skleníku. 4.) Thx za titule ,,titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.04.2019)

Ústí není Praha a Felix Gallardo není Pablo Escobar, ale právě jeho úspornější herecké pojetí báječně zapadlo do příběhu z raných časů mexické drogové mafie, kdy se v hlavě pár vidláků z venkova zrodil nápad na lepší organizaci a systemizaci pašování marihuany do USA. Právě tehdy začal příběh El Padrina, prvního skutečného drogového krále Mexika. Narcos: Mexico popisuje časy, kdy ještě kartel výrazně závisel na ochraně policie a libovůli politiků, a Gallardo i proto manévruje v hodně vymezených mantinelech. Jeho postava sice nemá onen nenapodobitelný smysl pro vyšinutou teatrálnost, jíž disponuje Pablo "Puta de madre!" Escobar, ale jistá civilnost a zdrženlivost k němu výtečně pasuje. Neliboval si v okázalých gestech jako jeho kolumbijský protějšek, ale pozvolna, nenápadně a trpělivě budoval vlastní impérium. Impérium, které položilo základy ke vzniku obřích a mocných drogových kartelů, které dnes vládnou Mexiku. (08.01.2019)