Biely palác

Tři roky po své slavné roli a rok před další si Susan Sarandon střihla roli starší učitelky vášně. Jistě to není klasický romantický film, na druhé straně zde jedinou překážkou stojí jakési společenské normy, které už ale v 90. letech jistě nebyly tak upjaté, jak se zde hovoří. Jistě, někdo se mohl dívat na ženu, která je starší než mladík přezíravě. Našli by se tací. Ale že by tedy Amerika tak svobodnou zemí, jak se o ní hovoří? Těžko říct. Spíše než se společností, jak se téměř na konci ukáže, bojují oba sami se sebou a se svými tragédiemi. Susan Sarandon zde ale jasně potvrzuje, že i v tomhle věku byla pořád kočka. (04.05.2023)

Bílý palác nejde úplně stranou žánrových klišé romantických melodramat / komedií, přičemž je znát, že výchozí text / scénář (byť knižní předlohu jsem nečetl) nepatří mezi ty nejsilnější pilíře, nedá se zbavit ani pocitu jistého rutinérství či řemeslnictví (i co se režie týče), valná většina scén i pochodů hlavních postav je v podstatě očekávaná, chybí mnou tak oblíbená (a u jiných nenáviděná) jistá forma nedořečenosti (americký závěr je "dořečený" až běda)... nicméně nedá se říct, že by tu nic nefungovalo. Velmi pomáhá pozdně osmdesátková (či snad časně devadesátková) atmosféra opírající se o sice ne úplně objevnou, ale z valné části vhodně zakomponovanou hudbu George Fentona (pár přešlapů promíjím). A to zásadní, tedy ne úplně konformní vztah dvou lidí odlišného věku i společenského postavení jistou hloubku (min. emoční) v žánru hollywoodské (neokázalé) pop romance nabízí. Pouto mezi hlavními postavami, tedy starší Norou (Susan Sarandon) a mladším Maxem (James Spader) nepůsobí tak ploše a neuchopitelně, jak jsem si poslední dobou v podobně tématicky laděných filmech (komerční i nekomerční produkce) bohužel zvykl vídat, naopak. Nakolik je to dáno solidními a především sympatickými herci, kteří svůj part rozehrávají velmi vkusně je pak otázkou... "I´m 43... and be 44 in December." - "I´m 27." │60% (29.02.2016)

Spoilerů řada jako obvykle. Doufal jsem v Jamese Sadera v jeho úchylné (přirozené?) poloze. Romantické tóny saxíku mě nejdřív trochu postrašily, ale scéna s blowjobem od Susan Sarandon utvrdily... tedy utvrdily v přesvědčení, že mne instinkt neklamal. Solidní drama muže, který se zabouchl do někoho, s kým nemůže mezi "přátele" (a ženy, jež to až příliš dobře chápe) kazí nepřirozené notlivých scén (Spaderovy poblázněné návraty do postele, závěrečný výbuch vášně na prostřeném stole) to, čím film v zásadě není - totiž romantickou sračku. Když budete shovívaví, anebo budete ve správný čas na záchodě, film si lze užít, protože téma snobského studu je podáno vkusně (vezmete-li v úvahu datum vzniku, je to téměř zázrak) a hlavní představitelé zaslouží za jedna. (18.10.2011)

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozdíl pouze 13let, nevím o čem tu melete lidi. Možná se vám zdá, že naopak je to naprosto v pořádku-v tom případě jste pokrytci a víte hovno o životě. Mimochodem její životní partner Tim Robinns se kterým žije od 1988 a má s ním dva syny je stejně starý jako James Spader -tudíž je zřejmé, že věkový rozdíl nehraje roli, pokud se dva milují :P (25.07.2018)

Já nevím, strašně ráda bych kvůli oběma hlavním představitelům dala víc, ale asi nejsem životem ještě tak semletá, abych tomuto příběhu uvěřila. Susan Sarandon vykreslila postarší číšnici Noru velmi reálně, ovšem postava Maxe... Jen příklad: nejdříve je nám představen coby prototyp odpovědnosti a pak si klidně sedne totálně zlitej za volant. Dosadit za ústřední dvojici méně schopné herce, asi bych Bílý palác po půl hodině vzdala a byla bych tak ušetřena poněkud směšného závěru. (01.11.2012)