Mŕtvi neumierajú

Hmm, s Jarmuschovou tvorbou to asi budu mít rozporuplné. Zatímco jeho předchozí příspěvek na poli žánru Přežijí jen milenci mě nadchl a nebál bych se ho označit za jeden z TOP horrorových filmů posledních 10ti let, co jsem viděl, tentokrát stvořil jenom čistý průměr. Průměr, který sice v rámci žánru opět ozvláštnil svým pomalým nezávislým stylem, ale vzhledem k obsahu, který není ničím jiným, než tuctovým zombie horrorem a ničím moc nevybočuje (maximálně tak WTF zvraty typu kosmická loď), mu to tentokrát za mě ne vždycky fungovalo. Jako ano, máme tady TY ZOMBIE, ale než pořádně zaútočí na celé město, musíme přečkat dobrou polovinu filmu, která mimo jeden dokola hraný country song často ani nemá čím upoutat, schází jí totiž jakákoliv atmosféra, větší dramatičnost nebo humor. Bill Muray se už zřejmě definitivně rozhodl, že své dřívější úspěšné komické herectví bude nahrazovat přítomností na plátně s jedním znuděně zachmuřeným výrazem, ale s výjimkou Tildy Swinton mě tu popravdě nezaujal ani nikdo z dalších herců. S příchodem zombíků se film výrazně zlepšil, i ten Jarmuschův nezávislý styl tu vytvářel s náhlými humornými záblesky v kontrastu se samotným děním nevšední (občas i podmanivou) atmosféru a vytáhl to ve druhé polovině na průměr, ale... Zatímco ve výše zmíněném snímku se podařilo Jarmuschovi překvapit netradičně uchopeným příběhem upírů, v rámci zombie subžánru je to dějově vesměs další z tuctových variací s lačnými monstry jdoucí po lidském masu. Kdo chce vidět nějakou tu zombii jinak, musí se holt aktuálně uspokojit s filmy starými 80 let. [50%] (25.06.2022)

První polovina moc fajn, taková mimózní atmosférická konverzačka z amerického zapadákova. Fajn charaktery, a náběh na poctivý artový bizár. Jenže pak se něco stane. Nebo naopak se nic nestane. A všechno se začne točit v kruhu a přestane to kamkoliv směřovat. Je to strašná škoda. Ale jak jsem tomu moc fandil, tak jsem nakonec dokoukal celý malátný a bylo mi to tak nějak jedno... (16.10.2020)

Jim Jarmusch vzal talentované herce a vhodil je do mimoňského příběhu plného mimoňských dialogů. Tak takto nějak by se dal v pár slovech popsat jeho nejnovější snímek The Dead Don't Die, který se vyjma plejády zombies může rovněž pochlubit i skvěle zvoleným soundtrackem či zjevnými paralelami s naším konzumním stylem života. A i když je režisérova novinka plná pozitivů, tak nějak jsem měl pořád dojem, že by to šlo udělat daleko lépe. Mluvím zejména o první polovině snímku, která je trestuhodně promrhaná prázdnými záběry na ospalou vesnici a prozívaná co se unylých dialogů týče. Tento vcelku zásadní detail snímek The Dead Don't Die bohužel posílá do vod filmového průměru, ze kterých ho nedostane ani fakt, že zde některé postavy zábavným způsobem prolomí čtvrtou stěnu. Škoda. Tak snad příště Jime! „He only gave me our scenes. I never saw a complete script. After all I've done for that guy, and it's a lot that you don't even know about. What a dick.“ (06.09.2019)

Jim Jarmush opět jinak, opět po svém a opět jen pro jeho největší fandy, kterým nebude vadit jeho pomalý styl a prakticky nulový příběh, nebo vývoj postav. Od Jarmusche mě zaujalo pár jeho starších kousků, které byl převážně o trefných dialozích, ale v jeho nových filmech to prostě nějak nenacházím. (29.10.2019)

"Svatá konzumní zombie noci upije, ale happy end nepřidá." Aneb Mrtví konzumenti neumírají. A proč se po useknutí hlavy z emočně prázdných zombíků tolik práší? Protože Jarmuschův humor je děsně suchý. Není to žádná pouťová taškařice s rozvernými zombíky ze Zombielandu, je to jen k uzoufání pomalé korzování po ospalém Centervillle. Smutné rozjímání o prázdnotě našich lidských duší a z ní pramenící nenažranosti. Jenom je škoda té čokoládové hipsterky z Clevelandu – kočička k sežrání, příliš krásná na skutečné sežrání, tohle Jarmusch nemusel. Ačkoli, vlastně musel. Když už to bylo ve scénáři... (11.04.2020)