Mŕtvi neumierajú

Dve moje najnajnaj indie lásočky, Korine a Jarmusch V 2019tom prišli s filmami, ktoré môžte ihneď po projekcii bez výčitiek onálepkovať ako "ujebané" a zároveň svoju pôžitkársku "ujebanosť" prekračujú. Korinova vyjetá stoner comedy The Beach Bum je vlastne taký dosť melancho existenčný film o kríze a vyhorení, Jarmuschovi Dead Don't Die zasa demonštrujú spoločensko-kritickú vitalitu zombie žánru. Vo všetkej tej post-irónii, dekonšteukcii a rezignácii na "serióznosť" je zabalený film, ktorý súčasnú trumpovskú Ameriku a vlastne aj celý paranoidný a tak trochu apokalyptický svet súčasnosti glosuje rovnako dobre, ako napr. Romerove filmy glosujú krízu 60s a 70s rokov, alebo sci-fi filmy studenovojnový svet 50s rokov. Strašne si to dajte. Je to Super (31.10.2021)

Geniální. Jednoduše fakt geniální a je mi docela líto všech, kteří na Jarmuschovu hru nepřistoupili a nebavili se taky. Mrtví neumírají, a to je nutné si uvědomit, není standardní parodií na zombie horory, případně parodií a svébytným filmem zároveň (jako senzační Shaun of the Dead). Tenhle film je čímsi jako metaparodií na špatné zombie filmy. A protože jich je dost, je z čeho brát... Počínaje příšernou titulní odrhovačkou, která hraje všude, protože přece "je to ústřední song filmu", po schválně toporné herectví jinak špičkových herců, naprosto geniálně idiotské dialogy opakující stejné vtipy (a že humor je řádně suchý, suchý jak bondovské martini - líp by ten koktejl nenamíchali ani sami Britové), trocha ekologie, ale ne nějak přehnaně, vlastně taky slouží skvělým fórům o přemoudřelých dětech v (nejen) zombie filmech. A čím víc děj postupuje, tím jsou režisérovy nápady ujetější a ujetější a pořád to graduje, takže ve chvíli, kdy se herci na plátně baví o tom, kdo četl kolik ze scénáře a že "Jim je kokot", může se zdát že dál to jít nemůže. Ale Jarmusch dokazuje, že může, jak vzápětí dokáže Tilda Swintonová. Když je řeč o hercích a jejich mimořádně špatných výkonech, strašně mě mrzí, že je stopáž tak krátká, protože kromě Billa Murraye a Adama Drivera mají všichni spíš jen štěky. Což je škoda - každá postava by si zasloužila mnohem větší prostor, ať už Selena Gomezová s Austinem Butlerem (moc mě potěšilo, jak oba dopadli, moc), rozkošnej rasista Steve Buscemi (Make America white again!) nebo shledání po letech s Dannym Gloverem... Jim Jarmusch mi tímhle filmem letos připravil připravil jeden z nejsilnějších kinozážitků, který dokázal trumfnout už jen Tarantino. (20.09.2019)

Film tak pomalý, že v jednom záběru se kola auta otáčejí dopředu. „To muselo udělat divoké zvíře. Nebo smečka divokých zvířat." Opakování replik či titulní písně ještě násobí pomalost vyprávění, zastavené hodinky jsou pak přímo třešničkou na dortu. Vedle parodování Romerových filmů (Noc oživlých mrtvol - hřbitovní scéna s nemrtvými či noční scéna s nahou ženou, nebo Úsvit mrtvých, kde symbolem konzumu je obchodní dům, zde pak zombie opakují jména značek výrobků, vrcholem jsou názvy léků a termíny jako wi-fi nebo bluetooth, které šeptají zombie držící při tom mobily v rukou),z nichž se zde objevuje auto, jde především o satiru společnosti. Zásahy do životního prostředí, lživá média, prolhaná vláda. Ušetřeny nejsou ani děti, které i jako nemrtvé touží nikoliv po rodičích, ale po hračkách. Škoda průměrné kamery, zato hudba byla místy uhrančivá. Ovšem postrádal jsem magičnost a tajuplnost snímku Přežijí jen milenci. Tilda Swintonová znovu potvrdila, že není z tohoto světa. Film pro okrajové publikum. (06.07.2019)

Jim Jarmush opět jinak, opět po svém a opět jen pro jeho největší fandy, kterým nebude vadit jeho pomalý styl a prakticky nulový příběh, nebo vývoj postav. Od Jarmusche mě zaujalo pár jeho starších kousků, které byl převážně o trefných dialozích, ale v jeho nových filmech to prostě nějak nenacházím. (29.10.2019)

Jarmusch napsal postavy ma míru pro svoji ikonickou hereckou skvadru a nechává je hláškovat a vtipně mimózně reagovat na to, co známe ze zombie hororů. Za tónů mysteriózních kitarových rifů jako z Dead Mana ale v lehce svižnějším dějovém tempu, s konec světa z povzdálí pozorujícím lesním mužem Tomem Waitsem, ryze zombie rolí pro Iggyho Popa, který čerstvě vyhřezlé, krvavé střeva hospodyně zapíjí kafem z jejího kávovaru, a neopomínajíc zanícení a rozhled mladých žánrových geeků. Sympatická buddy chemie mezi duem poldů Murray/Driver, představujícím dvě generace jarmuschovských dramedy hrdinů. Příjemná oddechovka s překvapivě plnohodnotným gore, sice v ničem převratná, ale alternativně pojímající známé věci. Pro skalní jarmuschovce, kteří onehdy frflali na “komerčnost” Noci na zemi, to bude zase jedna Jimova přestávka. A jestli to Universalu vydělá v multiplexech, to teda nevím - pro popcornovou omladinu je to přes požehnaný body count a kvalitní CGI příliš starosvětské a málo dynamické, a jarmuschovci do nich nechodí. [Cannes] (15.05.2019)