Nikdy neodvracaj zrak

Nevědomá obžaloba uměním... Úplně se vyhnout očekávanému konfliktu (tedy střetu mezi hlavním hrdinou a hlavním záporákem) je jistě originální a nehollywoodské, přesto si myslím, že by ono konvenčnější rozhodnutí scénáristů bylo vhodnější. Přesto si myslím, že by bylo působivější, zábavnější a dodalo by snímku na vážnosti a síle. Po velmi slibném začátku (Elisabethin osud), se s každou "skokovou" změnou v životě hlavního hrdiny (dospělost a zamilování / odstěhování od tchána a tchyně) film stává stále zdlouhavějším a nudnějším. Namísto, aby se zabýval zábavnými postavami a zločiny z minulosti hlavního záporáka, nesmyslně dlouho nám ukazuje ploché kladné postavy a jejich milostný vztah. K dovršení všeho považovali tvůrci za důležité zaměřit se na studenty a učitele Akademie moderního umění, namísto řešení hlavního konfliktu. /// Filmu ale nelze upřít onu výbornou první půlhodinku, stejně jako mu nelze upřít výbornou hudbu a pár silných momentů. Rovněž se domnívám, že lidem s hlubším vztahem k výtvarnému umění, než jsem já, se bude snímek líbit více. I tak je to zahozená šance na obrovské strhující rodinné drama, jen kvůli snaze nebýt očekávatelným, ale přesto zůstat tak trochu sentimentálním a patetickým. (19.04.2019)

Rozmáchlý krásný příběh provázaných osudů v abstraktní i v silně existenciální rovině. Obdivuhodný je i urputný smysl pro detail, jak v obrazech samotných filmových oken, tak v tom, co se odehrává v nich. Dohrávající smyčce na závěr jsou patřičně osudové a pohled do očí hlavních postav je někdy nakláněním se nad propastí krásna až kýče. Film je hodný doporučení všem romantickým duším se slabostí pro klasická velká a dlouhá dramata. A k tomu nádherná Paula Beer. (27.10.2019)

Filmová výzva číslo dvě v karanténě - průzkum světové kinematografie, Německo. Další opus režiséra von Donnersmarcka, u nějž vás těší, že se díváte, ačkoli se díváte na řadu bolavých momentů, skutků a událostí. Nejlepší scény jsou spojeny s přítomnosti ďábelského Sebastiana Kocha, jenž hraje jako z partesu. Tom Schilling se nenechá zahanbit, na něj nezapomenu díky Oh, boy, takže mě nemůže zklamat ani nikterak nepříjemně překvapit. A obě krásné německé herečky mi učarovaly, proto se na ně zaměřím. Výborná německá záležitost, že trvá nějak moc dlouho jsem vnímal až ve třetí hodině celkové stopáže. (27.12.2021)

Snažil jsem se neodvrátit zrak, ale to bohužel u některých přeceňovaných filmů není možné. Tentokrát mě Němci zklamali. Hraje to na rádoby hodně dramatickou a psychologickou strunu, přičemž samotné vyústění působí spíš hodně úsměvně a nepřesvědčivě. V kombinaci se šílenou délkou pak vcelku nekonečná ubíjející záležitost.25% (05.08.2020)

Waw, tak táto nemecká epopeja stála fakt za to! Kto sa nechá odlákať tou mamuťou dĺžkou (vyše 3 hodiny), tak môže ľutovať, že príde o skvelý film. Vzhľadom na tú dĺžku som sa však aj ja obával, že tu bude kopu nevýrazných fáz prerastajúcich do lyriky, no napokon musím uznať, že takmer celý rozsah filmu bol vyplnený zaujímavým dejom, do ktorého bol tento tajuplný príbeh zabalený. Z nacizmu, cez socializmus, až k vytúženej slobode - presne do týchto troch kapitol by sa dal celý príbeh rozložiť, a naprieč každou z nich sa tiahne to isté bolestivé tajomstvo. Film sa mi páčil aj pre svoj umelecký podtón, hoci ten modernistický Düsseldorf nebol zrovna moja šálka kávy. Čo sa týka záveru, tam som zostal trochu sklamaný, že to napokon nebolo úplne dotiahnuté do veľkého finále. Ale nič to nemení, že to bol výborný film hodný 5*. (19.02.2021)