Scenár:
Florian Henckel von DonnersmarckKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Max RichterHrajú:
Tom Schilling, Paula Beer, Sebastian Koch, Saskia Rosendahl, Oliver Masucci, Cai Cohrs, Ina Weisse, Jevgenij Sidichin, Mark Zak, Lars Eidinger, Rainer Bock (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Kurt (Tom Schilling) sa po prvýkrát s moderným umením zoznámil ako dieťa na výstave „zvrhlého umenia“ usporiadanej nacistami. Po vojne potom ukáže svoj talent a študuje výtvarnú akadémiu vo východonemeckých Drážďanoch. Tu stretáva Ellie (Paula Beer) a je presvedčený, že našiel lásku svojho života. Jej otec, prominentný lekár Carl Seeband (Sebastian Koch), s ich vzťahom však zásadne nesúhlasí a snaží sa ho za každú cenu zničiť. To, čo nikto z nich zatiaľ netuší, je skutočnosť, že ich životy sú už dávno prepojené hrozným zločinom, do ktorého bol Seeband za vojny zapletený. Kurtovi a Ellie sa nakoniec podarí odisť do západonemeckého Düsseldorfu. Kurt pokračuje v štúdiu a hľadá v slobodnom svete svoj nový, moderný výtvarný štýl. Životné skúsenosti a traumy sa Kurtovi nakoniec stávajú inšpiráciou, vďaka ktorej začína tvoriť osobité obrazy, ktoré odrážajú nielen jeho vlastný osud, ale aj pocity celej povojnovej generácie. (Cinemart SK)
(viac)Videá (11)
Recenzie (173)
No... mnohí tvrdia, že na trojhodinové filmy sa nedá pozerať. Tvrdím opak, mňa osobne máloktorý film s dĺžkou okolo troch hodín dokázal sklamať. Je jasné, že pri takej stopáži si nikto nemôže robiť ilúzie, že by neprišli slabšie miesta. Aj tu ich veru bolo neúrekom. Ale tie slabé miesta sú vykúpené chvíľkovými zábleskami filmovej geniality, ktoré by nemohli takto vyniknúť, ak by okolo nich nebola aj určitá šedá vata. Vlastne je to presne ako v živote... Aj tu sa teda oplatilo na takéto momenty čakať a asi nemusím opisovať, o ktorú scénu sa jedná... to zistí asi každý sám. Okrem toho výpoveď profesora v klobúku považujem za esenciálnu definíciu moderného umenia. Lepšiu ako ponúkajú všetky kunsthistorické knihy sveta. ()
Rozmáchlý krásný příběh provázaných osudů v abstraktní i v silně existenciální rovině. Obdivuhodný je i urputný smysl pro detail, jak v obrazech samotných filmových oken, tak v tom, co se odehrává v nich. Dohrávající smyčce na závěr jsou patřičně osudové a pohled do očí hlavních postav je někdy nakláněním se nad propastí krásna až kýče. Film je hodný doporučení všem romantickým duším se slabostí pro klasická velká a dlouhá dramata. A k tomu nádherná Paula Beer. ()
Dobová intimní freska, které ale chybí většinu dlouhé stopáže výraznější filmová řeč, sevřenost a emoční dopad...I přes 3 hodiny je místy snímek zkratkovitý a našeptává, že minisérie mohla být adekvátnější formát...Vrcholem jsou pak scény na samém začátku a samozřejmě finále, někde uprostřed je příliš červené knihovny a nahých zadnic... ()
Pěkný, z pohledu Němců sebeřezný snímek o válečném a poválečném Němcku na obou jeho stranách. Vývoj výtvarného umění zde hraje roli jen podpůrných kulis, těžiště leží v konstatování, že kdo byl za fašistů grázl, zůstane jím i po prohrané válce, za komunistů i v demokracii. A stejné je to i s dobráky. ()
Velká historická freska rozložená přes tři desetiletí volně inspirovaná osudy skutečných německých umělců se bez problémů zařadí mezi nejlepší psychologická dramata o malířích vůbec. Výborný je scénář, režie i herci, produkčně se na ničem nešetřilo a nebýt několika psychologicky nepochopitelných drobností (které se dají vysvětlit jedině tím, že postava hraná Sebastianem Kochem byla prostě magor), byl by to kandidát na film roku. A kupodivu musím poznamenat, že mi film vůbec nepřipadal dlouhý (90%). ()
Galéria (49)
Zaujímavosti (4)
- Postava Kurta Barnerta (Tom Schilling) je inspirována německým umělcem Gerhardem Richterem. (aporve)
- Natáčení probíhalo v Berlíně, Düsseldorfu a Drážďanech (Německu). Dále také v Polsku a České republice (v Praze – v Barrandovských ateliérech, Paláci Orco) a na zámku Buštěhrad, ve spolupráci s produkční společností Wilma Film. (ČSFD)
- Sochařem v klobouku na Düsseldorfské škole umění, který tvoří jen z plsti a tuků, je Joseph Beuys (12. 5. 1921 – 23. 1. 1986). Jedno z jeho děl vlastní i Národní galerie v Praze (Auto). Milan Knížák jej pro galerii koupil za neuvěřitelných 500 000 €. (dana32)
Reklama