Nebeské dni

Nebeské dni môžu byť pre mnohých Mallickových fanúšikov, ktorí ich ešte nevideli veľkým prekvapením. Predpokladám, že príjemným. Neuchopiteľná mystika a artový feeling jeho neskorších diel je tu vystriedaný klasickým scenárom, kde je jasné, čo sa deje a prečo sa tak deje. Mne to vyhovuje asi viac, ako ten jeho neskorší a dnešný art. Malick tu ale hneď na začiatku kariéry uviedol na scénu svoju obrazotvornosť a lásku k prírodným, takmer až gýčovým obrazom. Prečo majú všetci zaškatulkovaného Gerea ako hereckého pajáca? (08.08.2012)

Druhý snímek od Terrence Malicka za dnešní den a opět výborný. Zajímavě zpracované a mně blízké téma s tak velikým režijním cítěním a parádní kamerou, až je to velice povznášejicí. Možná nejlepší film, ve kterém hrál Richard Gere. [8/10] (Paramount) (Metrocolor /// Produkce: Bert Schneider, Harold Schneider /// Scénář: Terrence Malick /// Kamera: Néstor Almendros /// Hudba: Ennio Morricone /// Oscar: Néstor Almendros (kamera) /// Nominace na Oscara: Patricia Norris (kostýmy), Ennio Morricone (hudba), John Wilkinson, Robert W. Glass Jr., John T. Reitz, Barry Thomas (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.08.2010)

Nebeské dny jsou druhým celovečerním filmem režiséra a scenáristy Terrence Malicka. Vznikli v roce 1978, přičemž další film Malick natočil až o 20 let později v podobě Tenké červené linie. V době svého uvedení se možná tak nadšených ohlasů snímek nedočkal, v současnosti je ovšem pokládán za jeden z nejlepších filmů své doby. A je ukázkou toho, co dělá Terrence Malicka tak skvělým tvůrcem.   Terrenci Malickovi se neříká filmový básník jen tak. Jeho poetický cit, práce s vizuální estetikou a snaha o filozofické hloubky. Už dávno před Novým světem nebo Stromem života Malick měl tyto specifické trademarky, v rámci Nebeských dnů je ovšem do jisté míry držel pod pokličkou a přesto se v Nebeských dnech dá ten Malick 21. století snadno objevit.   Nebeské dny si právem zaslouží místo na seznamu nejlépe vypadajících filmů všech dob. Néstor Almendros na pozici kameramana odvedl neskutečnou práci a vytvořil jednoduše pastvu pro oči. V případě Nebeských dnů je do velké míry tím pravým vypravěčem právě kompozice mnoha záběrů než samotný scénář.   Což ovšem neznamená, že by musela vizuální stránka zachraňovat samotný děj. Malickův úchvatný scénář je příběhem tragického romantického trojúhelníku, postav, které nutně nejsou sympatizovaný a především ukázky toho, že jsou hlavní postavy v podstatě jen obyčejnými lidmi na planetě s několika miliardami obyvatel. A jsou tak v podstatě nicotní a postradatelní.   Malick měl i štěstí na skvěle vybraný casting. Mladý Richard Gere, Brooke Adams, debutující Linda Manz a Sam Shepard jsou ve svých rolích fenomenální a to především Gere ve velmi nevděčné úloze.   Celý film navíc doprovází vynikající soundtrack mistra Ennia Morriconeho. Božský soundtrack tohoto fenomenálního hudebního skladatele ještě více dopomáhá k atmosféře oné krásné přírody a dělá s emocemi opravdu hodně. I v tomhle ohledu šlo o Malickovu skvělou volbu.   Nebeské dny jsou po vzoru ostatních Malickových filmů specifickou podívanou, která není pro každého. Malickova hrátky s vizuálním pojetím, poetikou, filozofickými myšlenkami a symbolikou každého nechytí za srdce, přesto se ovšem Malickovi jeho poctivá práce musí nechat. V případě Nebeských dnů jde navíc o tak silný zážitek už díky samotnému vizuálnímu zpracování a i díky těm vyprávěcím přesahům, že se tomuhle mistrovskému dílu vlastně něco vyčítá opravdu hrozně těžko..... (16.06.2021)

K zdánlivé dokonalosti mi přece jen něco chybělo. Možná právě ty emoce, které už tu někdo zmiňoval. Mallick sleduje běh světa a života několika náhodných lidí. Skoro jako byste se dívali na přírodopisný dokument a pouze přihlíželi, jak a co naruší ten zavedený koloběh. Možná proto tady emoce namají místo. Krásně tu ukázal dvojí lidskou povahu - anděla a ďábla. A jak je u Mallicka zvykem, hudba se krásně snoubí s obrazem. (03.07.2010)

Kamera je mistrovská a spolu s hudbou vytváří krásnou poetickou atmosféru, ale chvílema jsem měl pocit, že tvůrci se až příliš soustředí na divákovu oko a zapomínají na divákův mozek. Zejména některé jednání hlavních hrdinů bylo jak kdyby se natáčel další díl Pata a Mata. Některé věci mě přišli nedotažené a zkratkovité, mám pochopení pro pointu příběhu, ale víc jak tři hvězdy nad filmem ode mě nezasvítí. (09.09.2014)