Zapadákov

V dekádě mezi Bonnie a Clyde a Takovými normálními zabijáky debutoval právě ryze spirituální režisér Terrence Malick. Už tehdy hledal Boha kombinováním zkoumání existence Zla (Ďábla) a tvůrčí oslavy krásy přírody, optikou velkého režiséra dvou základních konstant tohoto světa. Velmi zajímavá road movie Dostojevského střihu, ovšem pozorovaná jaksi nezúčastněně, z dálky, bez angažování se, navíc zločin tu neprovází pocit viny. Zvláštně romantický film se silným mužským hrdinou a neopomenutelným ženským prvkem, v němž muž je hybatelem děje a žena naivně smýkaná a přispívající uchopení filmu svým vnitřním monologem (kterýžto umělecký prvek použil i ve svém dalším filmu Nebeské dny). Velkou část prožitku pak tradičně tvoří opravdu vynikající hudební složka. (08.04.2013)

Chtěl být zločinec, ale asi ne tak velkej. Spálit mosty, pouští a planinou, nekonečné míle otevřeným prostorem si to následně spolu razili kupředu. Jak to dopadne, jim muselo být jasné. Autorský film milovaného i nenáviděného Terrence Malicka je znovu zážitkem. Sic mám v jeho filmografii podstatně větší favority, tenhle přímočarý výlet za „velkým světem“ v cynickém balení musí bavit. 75% (30.05.2014)

Ani jsem se nenadál a byl konec - a mně připadaly "Badlands" strašně krátké (což se mi u posledních Malickových snímků už nestává). Dokonalá syntéza obrazu a zvuku (od voice overu po hudbu), na kterou bych se vydržel dívat další hodinu, mne uchvátila stejně jako samotný příběh jeho dvou prapodivných aktérů. Skvěle natočený i zahraný snímek starý stejně jako já, ale na rozdíl ode mne nestránoucí. Jediná věc mne mrzí - že si tak málo zahrál Warren Oates, který mi, spolu s námětem filmu, připomněl tvorbu jiného velkého vypravěče příběhů psanců z amerického Západu. (02.09.2007)

Mallickův celovečerní debut mi přijde jako úporný pokus vypořádat se se vším, co předcházelo jeho odhodlání tvořit po svém, a pojmenovat ten skutečný nultý bod, před kulturou, která režiséra učila mluvit a představila mu pohodlím, stravou a vzděláním chýru Amerického snu. Nejde jen o spálení dívčina rodného domu samozvaným rebelem, snímané se zvláštní pečlivostí, hierarchizovaně zaměřující stopy opouštěné civilizace, ale i o upálení žánru, kriminálního dramatu. Bezstarostná jízda Bonnie a Clyde se zde zřejmou nemotivovaností činů zvrací v mdlobu zášti a necitlivosti, korunovanou ironickými záběry divočiny. Málokdo se jí vymyká tak jako přezrálé plody severoamerického masového vraždění, které film sleduje. Chladná horečka, sliz, který brání looserovi i dívce, oběma odsouzeným vlastní nevidomostí k domnělému schraňování, na něž ponejprv střílel(i), porozumět smyslu života, a tak ho nahrazují dobrovolnou smrtí, vůči níž se ale brání, jak jen to jde. Hrdinčiny reflexe vzbuzují dojem retrospektivního vyprávění: jako by bilancovaly šílenou cestu do nejhlubšího dolíku horečky… zároveň však vpouštějí trávený divácký zrak dětinskými frázemi, šedou řečí nudy, která je pravým pozadím všeho pozorovaného, do nejtemnějšího chaosu těch nejstřízlivějších návyků. Mnohdy strhující přírodní záběry, úchvatné postřehy krajiny a zvířeny, tak neúprosně nepřiléhají k tomuto banálnímu, unuděnému „zločineckému“ dění, že se až zdá, že režisér je sám zhnusen tím, co točí, že musí výslovně manifestovat svou jinakost a experimentálnost svého filmu, aby se od něj vzdálil. Stejně tak působí „filosofie“ rodící se z vrahových úst: Mallickův Kit není zdaleka Büchnerovým Vojckem, který filosofii potí vzdor zpanštělým čichovým buňkám svých směšných pánů; je to šustící papír, který se místy slepil a stvořil větu, která i mluvčího samého překvapí a která manifestuje režisérův přesah. Tam, kde lidský život nevyváží plynutí mraků a prosté slovo produchovněnou filozofující tezi, musí být každému jasné, že jde v podstatě – a především – o něco jiného: o ten požár, v nějž diváky nehodné rozumění vylákal ten, který nedokáže hasit. Souběžné natahování Carla Orffa na skřipec popových amerických zornic připomíná televizní reklamu a hlouběji tříští celek. Donekonečna se připomínající otázka po záměrnosti, vědomosti snímaného nakonec přehluší i křik helikoptéry a zneváží sám závěr. (13.01.2018)

Je to dosť dobrá road movie dráma od Terrenca Malicka. Má vydarený príbeh o mužovi, ktorý aj napriek svojim pracovným neúspechom berie život bezstarostne a zapáči sa mu sympatické dievča, ktoré jeho city opätuje. Lenže otec ich vzťahu nepraje a tak to muž rieši násilne, čo puto medzi ním a jeho priateľkou ešte viac upevní a spolu sa vydajú na cestu naprieč krajinou, ale ideálnemu životu aj tak bráni mnoho prenasledovateľov. Spracovanie je na tom dobre, síce ešte spočiatku to pôsobí len mierne nadpriemerným dojmom a ani hlavné duo mi spolu moc nesedelo, ale po prvej vražde si ma to už získalo. Film využíva atraktívnu tématiku vražedného páru na úteku v štýle Bonnie a Clyde, takže muž zabíja a žena sa ho aj napriek tomu nevzdáva a sadol mi aj tento štýl road movie. Chválim, že obe postavy sú úplne odlišné, ale aj tak zaujímavé a dá sa k nim vytvoriť vzťah, za čo môže aj to, že v zabíjaní sa tu nikto nevyžíva, ale skôr sa berie len ako nutnosť, aby mohol kľudný život pokračovať aj naďalej. Režisér tu opäť využíva aj dva svoje typické výrazné prvky, teda vzťah k prírode a sprevádzanie diváka príbehom prostredníctvom hlasu jednej z postáv, tentoraz mladého dievčaťa, čo sa mi tiež páči a chválim aj vydarený záver. Prekvapivo celkom slušná je aj akcia, od filmu s Malickom ju samozrejme neočakávam, ale aj tak ma všetky tie likvidácie a naháňačky zaujali. Herecké obsadenie je na tom dobre, Martin Sheen v zaujímavej rebelskej úlohe, ale predsa len trochu viac ma bavila Sissy Spacek ako jeho priateľka a okrem nich tu už nikto nemá viac priestoru. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, síce Malick mi viac sedí v súčasnosti, ale aj toto je slušná úroveň. Malickov celovečerný debut a už takýto vydarený film, s radosťou si to ešte pozriem. 77% (21.07.2013)