Zapadákov

Příběh je příliš volný a nahodilý, iracionální, smrdí mi to hippie bullshitem, neodnesl jsem si nic než pár dojmů z pěkných planin, Sheen celkem zabírá jako vrahounská variace Deana, ale ta zabržděná hnusná zrzka je na ránu a promrhání hlavní ženský role (ČSFD se ale rozplývá). Případ slabý klasiky, kde ani nevidím smysl namáhat googlením porce extra informací a výkladu, prostě to šlo mimo mě, odškrtávám a jdu dál. (31.03.2017)

Film, kterému ani přes jeho zjevné kouzlo a originálnost nemůžu dát větší hodnocení a to Malickovu další tvorbu zbožňuju. V Badlands jde rozeznat typické znaky jeho tvorby, ale podle mě se našel až ve svých pozdějších filmech. Sheen je vynikající, jen Sissy Spacek pro mě asi bude nesnesitelná v každém filmu. Jedna z věcí, proč se tohle oplatí vidět je každopádně úžasná hudba. 3,5* (13.09.2009)

Malick zfilmoval tento cynický příběh až příliš cynicky, takže Kitova emoční prázdnota je bohužel transformována do divákovy emoční prázdnoty, což je u takového filmu jen těžko akceptovatelné. Zábavu si tady moc neužíváme (jako u zde zmiňovaných Takových normálních zabijáků), takže bez jakéhokoliv pocitu pohoršení na Badlands asi velmi brzo zapomenu. 69% (14.06.2015)

Na film od Malicka docela prijemny prekvapeni a poprve, co davam jeho filmu 4*. Film pripomina jak stary, tak novy filmy svym tematem a je to takovej pomalej, melancholickej mix ruznejch motivu, ale prekvapive to nenudi a tech 90 minut docela rychle utece. Sheen je perfektni frajer a zabijak a Spacek spravne naivni kravka. Obcas tu jsou sice prinejmensim smesny dialogy, ale nic hroznyho. Na Malickovo debut proste povedenej film, navic podle skutecnosti, takze ja jsem prekvapive spokojenej. (22.11.2011)

Malick lyricky banalizuje americké mýty svobody, rebelských psanců i mladé lásky a staví je tváří v tvář přízemnosti násilí i nezměrnosti všehomíra. Jeho báseň pomíjivosti stojí na neokázalých kontrastech - prázdnoty ikon oproti věčnosti, přemíře slov bezvýznamných vůči mlčenlivé oslnivosti světa, krutost bez zlovolnosti, snaze otisknout se do historie blednoucí vůči apatické lhostejnosti času. Celé dílo pak lemuje motiv nevinnosti, potažmo naivity, a to nejen ve smyslu lásky, ústředních postav a jejich pohledu na svět, ale také samotné Ameriky, chráněné v době děje neotřesitelnými legendami, které ale v době vzniku filmu už dávno padly. A přitom Malick usiloval o to zasadit film do snového bezčasí oproštěného od konkrétní doby, byť se k času v mnoha detailech a liniích vztahuje. Podobně také navzdory tomu, že usiluje o odromatizování a přesah vůči všem legendám o milencích na útěku ve spirále násilí, se "Zapadákov" paradoxně sám stal mýtem, na který navazují další takové příběhy, navíc vyloženě dobově definované - obzvláště to platí o dvojici děl podle Tarantinových scénářů "Takoví normální zabijáci" a "Pravdivá romance" (druhý z nich vyloženě Malickův film cituje v hudebním motivu). Na druhou stranu Malick, který svou tvorbu zasvětil vyjadřování totožných motivů napříč různými příběhy, sám moc dobře ví, že některé příběhy nelze než opakovat a tím dokládat jejich nadčasovou platnost. (18.04.2023)