V Mosulu

Takhle vypadá válka; nebo spíš místo nepamatující mír. Kde telefony s kamarády a rodinou narušuje řev ostré palby, která vás může každou chvíli zabít. Kde je smrt naprosto normální, ale přesto stále stejně děsivá a bolestivá, spíš prožraná i do každodenna těch, co veskrze náhodou přežijí a musí na ni hledat odpovědi. A to vše natočené lakonickou režisérkou, která prostě vezme kameru a vydá se na jedno z nejnebezpečnějších míst na Zemi... (16.03.2020)

Klobouk dolů za odvahu přinášet informace přímo z bitvy. Toto je pravý obraz politiky západních demokracií. Země sužovaná roky civilní válkou, města srovnaná se zemí, nekonečné oběti obyvatelstva a lidí, kteří musí vzít do rukou zbraň proti všem, kteří jim vyhlásili válku. Snad jen titulek: "Šlo o nejničivější a nejkrvavější městskou bitvu od druhé světové války" je zbytečný, jelikož to není pravda a to ani v té oblasti, stačí se podívat na Sýrii. (01.02.2019)

Veľký klobúk dole pred reportérmi a novinármi, čo sa na toto dali. Toto je práca, ktorú treba oceniť a ako jedinú ju považovať za niečo, čo možno spájať s žurnalistikou. Nie tie odpady, čo prekladajú články na Topkách a do životopisu si napíšu, že novinár a pritom ani z češtiny do slovenčiny preložiť text nevedia. Niektoré zábery sú tu fakt husté a je až na zamyslenie, v akej atmosfére musia obyvatelia týchto zón žiť. Na jednej strane vidíte, ako prebieha domová prehliadka pri jednom dome, kde sa normálne majiteľa domu pýtajú rôzne otázky, rozhovor prebieha pomerne kľudne, no v tom istom čase môžete počuť, ako niekde naozaj blízko prebieha permanentná streľba. Apropo sa treba už zamyslieť - v Iraku sme zvrhli diktátora a prišlo zabíjanie, v Lýbii sme zvrhli Kaddáfiho a prišla obrovská učenecká kríza a krajina je v dezolátnom stave, v Sýrii podobne dajme dolu Asada a boje sú tam nekonečné, na Ukrajine prebehla revolúcia a na východe majú vojnu a vstup do EÚ takmer vylúčený. No a teraz ideme zvrhnúť diktátora Lukašenka. Som zvedavý, ako to dopadne. (18.08.2020)

Jana Andert, talentovaná reportérka a dokumentaristka, se vydává doprostřed Mosulu, mezi jednotky Golden Division a přímo do přední linie bojů s Islámským státem. Z první ruky tak zprostředkovává záběry z předních linií, ze samotné armády, která patří k jedné z nejprestižnějších v oné oblasti, z každodenního života místních obyvatel a z místních stanů zdravotníků. Andert se daří výborně přenést místní atmosféru, každodenní čekání v sutinách města, blízkost výbuchů, sebevražedných atentnátníků i sniperů, na což ovšem vojáci Golden Division reagují profesionálním chladem a rychlou akcí. Místní jsou postupně zatlačeni do nebezpečných oblastí, kolem leží spousta mrtvých těl, běžná irácká armáda utíká z boje. Jednotky ISIS zabírají jejich pozice a Golden Division se ocitají v obklíčení. Jana Andert přináší obrovsky silné svědectví, které dovede probudit z otupělosti, k níž mnohé diváky dohnaly často neautentické televizní reportáže. (05.07.2018)

Z těch 3 dokumentů co jsem měl možnost na toto téma nejslabší. Nešlo mě se do toho vžít a sledovat to nějak s napětím jako u předchozích dvou. Docela mě překvapilo, že to vysílala Čt televize známá svou lží propagandou islámu a vymýváním mozků (Déčko by mohlo vyprávět). To s tou největší bitvou je těžký úlet jen při obléhání Moskvy nacisty tipuji, že umřelo daleko více lidí. Optimálně 2 za to, že to točila Češka jednu přihodím. P.s. ty bojovníky Isis bych rovnou střílel oni by se s nimi taky nepáraly. (01.02.2019)