Hra

Myslel jsem si, že za scénářem i režií najdu samotného Mádla. Filmu totiž nelze upřít jistou scénáristickou odvážnost a obrazovou nápaditost. Podobně jako překvapil Mádl s filmem Na střeše. No a hle. Nějaký Čilan. Proč? Co to? Zápletka, proč takový film, s takovým vizuálem a takovým týmem (kameraman z Peru) by možná byla zajímavější než děj filmu. Ten je totiž hodně slabý a stačil by stěží na jednu příhodu 3+1 s Donutilem, ze kterých jsem na film přepnul. Že jsou hádky a milování opravdové, nejde polemizovat. Ale že je příběh o ničem a často se jen civí na dlouhé prázdné záběry, je také fakt. Na druhou stranu, pro milovníky ártu. Vzpomněl jsem si při sledování na film 8 a 1/2 od Felliniho (vizuálem, tempem i námětem) a tomu jsem také dal "jen" dvě hvězdičky. (16.12.2020)

Hodně slabé ve svém sdělení, na druhou stranu je Hra jedním z mála českých počinů, kterým se daří věrohodně zobrazovat vztahové peripetie a dokonce jsou tam konflikty sehrány bez tradičního přehrávání. S celkovou stylizací nemám žádný problém, černobílý formát tomu rozhodně sluší mnohem víc než ty nezdařilé barvy, které naše kinematografie většinou produkuje. Celková výstavba děje pak jasně kopíruje prvky tradičního divadelního dramatu od expozice až po katarzi. Jednotlivé části jsou od sebe rozděleny scénou přelepování plakátu v divadelní vitríně. Celku pak vévodí hudební doprovod, který napomáhá spojovat realitu s divadelním prostředním. Vtipné jsou pak scény, kdy divadelní děj glosuje události z Petrova civilního života. Mít to nějakou významnou myšlenku a chytřejší scénář, možná bych na konci i tleskal ve stoje. Tohle ale glosuje i jedna z postav, která naráží na snahu o vytvoření komplexního a náročnějšího díla slovy "a ono je něco náročnějšího než vášeň a láska?" (09.01.2021)

Černobílý obraz formátu 4:3 je pěkný (ostatně ke konci už jsem měl dojem, že kameraman byl jediný, kdo věděl, co dělá). Jenže je tu jen banální příběh manželské krize a nevěry, navíc podaný pro mne hodně nevěrohodně (což je kritika scénáře, nikoli herců). A ta klasická hudba (Šostakovič a spol.) mě po půl hodině už docela štvala. Možná jsem pořád čekal nějakou myšlenku, která tomu celému dá nějaký smysl. No, nedočkal jsem se. (30.12.2022)

Mám rád černobílé obarvení filmu, ale musí mě dávat smysl a v příběhu, který se odehrává v současnosti a hlavním hybatalem děje jsou postavy mě to opravdu příjde jako nějaká art poza, která vyznívá v tomto případě úplně směšně, protože scénář a chování postav má k umění opravdu na míle daleko. Moc se mně líbila Elizaveta Maximová a divadelní prostředí, ale to je tak všechno za co můžu solit hvězdičky. (12.12.2020)

Artové drama Hra chilského režiséra Alejandra Fernándeze Almendrase vypráví klasický příběh vztahového trojúhelníku ozvláštněný tím, že se odehrává v divadelním prostředí. Ačkoliv občas trochu drhne kontinuita děje, místy pak tempo, žádný velký průšvih se nekoná. Drobné nedostatky vyvažují celkově velmi vyrovnané herecké výkony, přičemž prim jednoznačně hraje Elizaveta Maximová. Mile mě však překvapil Jiří Mádl, kterému jsem tu serióznější roli pracovně vytíženého otce docela věřila. (60%) (08.04.2023)