Hra

Myslel jsem si, že za scénářem i režií najdu samotného Mádla. Filmu totiž nelze upřít jistou scénáristickou odvážnost a obrazovou nápaditost. Podobně jako překvapil Mádl s filmem Na střeše. No a hle. Nějaký Čilan. Proč? Co to? Zápletka, proč takový film, s takovým vizuálem a takovým týmem (kameraman z Peru) by možná byla zajímavější než děj filmu. Ten je totiž hodně slabý a stačil by stěží na jednu příhodu 3+1 s Donutilem, ze kterých jsem na film přepnul. Že jsou hádky a milování opravdové, nejde polemizovat. Ale že je příběh o ničem a často se jen civí na dlouhé prázdné záběry, je také fakt. Na druhou stranu, pro milovníky ártu. Vzpomněl jsem si při sledování na film 8 a 1/2 od Felliniho (vizuálem, tempem i námětem) a tomu jsem také dal "jen" dvě hvězdičky. (16.12.2020)

Hm, takže další film z cyklu "hrajeme si na umění"... Zpočátku to vypadalo na film s tématem Sofiiny volby mezi prací a rodinou (tudíž motiv podobný skvělému Kieslowskému Amatérovi), takže jsem do toho chvíli nějaké naděje vkládal, ale Almendras z toho všeho nakonec udělal jen prachobyčejný příběh o milostném trojlístku. Navíc bez psychologie postav, bez emocí a s banálními dialogy... Má to sice slušnou kameru, ale kruci... proč je 4:3? Proč je to černobílé? Aby to vypadalo jako umění? Sorry, ale v tomhle podání, kdy to je pouze jen banální drama s banálními dialogy, to bude divákům akorát tak pro smích. I těm náročnějším. Navíc to má i špatné herecké výkony, kde všechny postavy jednají naprosto bezemočně a když už někdo nějak emoce projeví, je to tak uvěřitelné asi jako emoce Ramby ve Vlastnících (chápej směšné). I ten scénář je divný, sice odněkud někam jde a někde taky skončí (ačkoli kvůli absenci psychologie postav jsem nechápal proč), ale chvílemi jsem pochyboval o tom, v jaké době se film odehrává - jednu chvíli ředitel divadla Mádlovi říká, že se na tu jeho hru přijdou podívat nějací jeho "přátelé", kteří divadlu neholdují a strhají mu to a nebo mu řekne, že v té hře viděl v postavách satirickou personifikaci na vedoucí divadla a Mádl to musí přepsat, aby nikoho z vedení neurazil - což je jak za komunismu - a o deset minut později tam mluví o Tidneru apod., takže se to odehrává v současnosti, jen to je prostě divně napsané... A nějaké silné scény tam taky nejsou, ačkoli se o ně Almendras snaží (btw, proč Chillský režisér zničehonic natočí film v Česku a s českými herci? se sem zrovna přestěhoval?), ale prostě mu to nefunguje. Spíš je to nuda a přiznám se, že po hodině filmu jsem asi na deset minut usnul a když jsem se probral, tak jsem si těch 10 minut vrátil zpátky a zjistil, že jsem vůbec o nic nepřišel... Hodně slabé 2* dávám snad jenom za kameru a za snahu. Ale nezaručuji, že to někdy v budoucnu neodeberu hvězdičku, ten film je totiž dost špatný. Co mi vlastně chtěl říct? Že láska a sex jsou úzce propojené pojmy? Aha, no... Paráda, revoluční myšlenka... Slabé 2* (26.12.2020)

Mám rád černobílé obarvení filmu, ale musí mě dávat smysl a v příběhu, který se odehrává v současnosti a hlavním hybatalem děje jsou postavy mě to opravdu příjde jako nějaká art poza, která vyznívá v tomto případě úplně směšně, protože scénář a chování postav má k umění opravdu na míle daleko. Moc se mně líbila Elizaveta Maximová a divadelní prostředí, ale to je tak všechno za co můžu solit hvězdičky. (12.12.2020)

Černobílé vztahové peripetie. Doslova. Nicméně právě stylizace do černobílé mi seděla, stejně jako ústřední herecké trio. Nejvíc asi Elizaveta Maximová, zvlášť její příchod po nevydařené premiéře zmodernizovaného antického dramatu je moc fajn. Jinak se hlavní linie točí okolo „lehké“ manželské krize mladého páru, kterou ještě prohloubí příjezd nové herečky do kladenského divadelního souboru. Holt chilský režisér se rýpe v českých vztazích, chybí mu u toho výraznější myšlenka a chytřejší scénář, což s sebou nese množství drobných i větších skvrn na kráse. (13.04.2023)

Z jistého tvůrčího a vztahového sentimentu musím dát filmu plné hodnocení, ač racionálně by to bylo aspoň o jednu méně. Zachycení určitého paradigmatu ženského archetypu a jeho nepochopení ze strany muže, který se krom divadla snaží režírovat i vlastní život, to mi přijde prostě jako geniální metafora. A ta Karolína byla celkem pěkná baba ;) (07.08.2020)