Modrý zamat

Modrý zamat ma vyviedol z rovnováhy už pri prvom pozretí a dnes som si pôvodný dojem iba potvrdil. Je veľmi ťažké k nemu dodať niečo, čo už nebolo napísané. Patrí k filmom, ktoré sa stávajú vítaným objektom vykladačov najrôznejšieho druhu. To mi nehrozí. Uchvátila ma atmosféra filmu, rafinovane budované napätie, výborný zvuk a hudba, ukážka temných stránok ľudskej mysle, naviac aj presvedčivo stvárnených, tak čo viac by som chcel. Samozrejme, že som nerozumel všetkému a ani som sa vlastne príliš nesnažil. Nepovažujem film za odnož krížovkársko-hádankárskej zábavy. Veď aj o Bobbym Vintonovi som si podľa hlasu myslel, že je černoch, kým som neuvidel jeho blonďavé vlasy a udivený výraz. Takže zhrniem svoje dojmy do konštatovania, že ide o výnimočný film, o ktorom netvrdím, že mu úplne rozumiem, ani že som na ňom nenašiel chyby. (07.07.2012)

Pamatuju si na příhodu z LFŠ, kde ex-politik Miroslav Macek vyprávěl publiku o jednom přísném kinaři, který tento film ohodnotil ve svém deníčku slovem "kravina". Macek ex-hibicionista mu (a přítomným dámam) začal vysvětlovat všechny psychonalytické narážky a dosáhl toho, že dotyčný pán doplnil své hodnocení na "psychoanalytická kravina". Hlavní vtip je ovšem v tom, že rádobyhluboký psychoanalytický výklad se jednoduše a okatě nabízí bez jakékoli latence. Lynch si s psychoanalytickými symboly hraje a vlastně je i paroduje, i když tuto parodii nikdy nepředstavuje jako průhlednou a čistou. A právě v tomto "dvojitém kódování" spočívá kouzlo tohoto průkopnického díla filmové postmoderny. (24.02.2003)

Má oblíbená Lynchovina. Opravdu těžce přehuštěný film, kdo nemá rád Lynche, tak to asi nerozchodí. Neskutečným způsobem ulítlý Dennis Hopper, Kyle McLachlan ve své asi nejlepší filmové roli, Isabella Rosselini je taky úžasná a tak bych mohl pokračovat i o dalších hercích, z nichž většna jsou přesné typy pro tento druh filmu. Nedokážu vysvětlit, proč je ten film tak geniální, ale prostě je. (23.07.2002)

Miluji filmy s agresivními šílenci a blázny zvláště pak, když je hraje někdo tak geniálně jako Dennis Hopper Franka. Miluji tohle šílené násilí a zlobu. Maximálně jsem si užíval scény v Dorothyně bytě, ale i jindy to bylo výborné. A i přesto je to vcelku normální snímek, alespoň tedy podle mých prvotních dojmů. Byl naprosto pochopitelný, zřetelný a ohromně zábavný. Když jsem se nad příběhem pořádně zamyslel, zjistil jsem, že je vlastně značně fádní a v podstatě nijak zajímavý. To, jak z něho režisér a scénárista v jedné osobě dokázal udělat téměř dokonalé a napínavé dílo zaslouží obdiv, zvláště pak u Lynche, jehož naprostou většinu předchozích počinů jsem víceméně odsoudil... (29.06.2006)

Romantický noir s tunou důkazů o tom, že k Lynchovi je zkrátka třeba hledat si vlastní cestu. Někdy to nevyjde, jindy je z toho naopak nezapomenutelný zážitek. MacLachlanova naivita ruku v ruce s neuchopitelnou aurou Isabelly Rossellini stvořily podívanou, která se nedá odvyprávět, jen zažít. Pro nejvyšší hodnocení by pošuk Dennis Hopper musel přeci jen trochu ubrat ze svého raketového temperamentu. (23.08.2006)