Modrý zamat

Když všeobjímající láska dohlíží na souboj dobra a zla, Frank Booth si už nezapíchá.. Laura Dern ještě nevypadá jako kostlivec z kabinetu učitele přírodopisu, MacLachlan je o jeden odstín méně zelenější bratr pana Data, hrubián Hopper nadužívající „that word“ je velmi nestabilní a když I.Rossellini při natáčení scény znásilnění roztáhne nohy a k překvapení herce Dennise je naostro, nelze se divit, že se sahá po kyslíkové masce (předpokládám, že patřila jemu a ve scénáři původně nebyla).. Rozsáhlá symbolika, červené záclony a zvědavost, která přinese vidění věcí, které byly vždycky skryté. Dobře vím, že Lynch umí vtáhnout podmanivým audiovizuálem i vzrušující podivností a právě nedostatek charismatu tuhle sametovou neo-noir historku připravuje v mých očích o působivost.. (23.08.2018)

(1001) Ach, dalo by se říci, že celá léta řeším ve svém srdci otázku, jestli Modrý samet je nebo není pro mne. Dnes jsem si nechala stranou čtyři hodiny na intenzívní přemýšlení a dospěla jsem k tomu, že není. Moje dětství si s sebou nese úplně jinou sadu traumat, takže je pro mě celý zážitek těžko pochopitelný, už jen to, že jsem holčička a do Oidipáku se neumím úplně vcítit. Největší atrakcí se tak pro mě stává bílá kůže Kyla MacLachlana. S postupem času také oceňuji, jaká byla Isabella kočka. Ale ty oficiální věci, které mám obdivovat, Dennis Hopper a tak, mě zanechávají v rozpacích až chladnou. Takže ve výsledku respektuji Lynchovo gesto jít pod povrch mezi ty červy, ale osobně si raději oblíbím depky od jiných autorů. (19.12.2009)

Zvláštní věc, ale při novém zhlédnutí v telce už mě to nějak nebralo (byť český dabing je zde velmi kvalitní). Jasně, ten film má strašně moc neoddiskutovatelných kvalit (perfektní soundtrack, bezchybné obsazení a herecké výkony, originální humor a poetika, jedinečná atmosféra), ale po několikáté už na mě prostě tak nezapůsobil jako dřív. Přesto ho mám pořád z Lynchovy filmografie asi nejradši (spolu se snímkem Mulholland Drive). Mimo jiné i proto, že scéna, v níž Dean Stockwell zpívá song Roye Orbisona "In Dreams", je prostě něco neuvěřitelného. (18.04.2011)

Miluji filmy s agresivními šílenci a blázny zvláště pak, když je hraje někdo tak geniálně jako Dennis Hopper Franka. Miluji tohle šílené násilí a zlobu. Maximálně jsem si užíval scény v Dorothyně bytě, ale i jindy to bylo výborné. A i přesto je to vcelku normální snímek, alespoň tedy podle mých prvotních dojmů. Byl naprosto pochopitelný, zřetelný a ohromně zábavný. Když jsem se nad příběhem pořádně zamyslel, zjistil jsem, že je vlastně značně fádní a v podstatě nijak zajímavý. To, jak z něho režisér a scénárista v jedné osobě dokázal udělat téměř dokonalé a napínavé dílo zaslouží obdiv, zvláště pak u Lynche, jehož naprostou většinu předchozích počinů jsem víceméně odsoudil... (29.06.2006)

Lynch jedoucí na čtvrtinu plynu stvořil vizuálně naprosto nezajímavý film. Hooper se poprvé objeví asi až v polovině snímku, ale vyplatilo se na něj čekat. Jeho Frank je úplný mazlík. Ostatní postavy jsou nezajímavé. MacLachlan srdnatě zabojoval o Zlatou malinu. Kdybych nevěděla, kdo je autorem tohoto filmu, přisoudila bych ho spíše Coenům, kteří si u něj vybrali docela slabou chvilku. Díky Dennisovi Hooperovi vznikl alespoň průměrný film. (28.01.2020)