King Skate

Super. Je to takové Prkýnka na maso jsme uřízli zfilmované, ale opravdu moc dobře. Stopáž tak akorát a kromě toho, že to dokumentuje určitý fenomén, je to i generační výpověď a závěrem trochu o tom co s lidmi udělala změna režimu a o stárnutí. Vynikající výběr hudby skvěle akcentuje děj. (13.03.2022)

Jakkoli jsem se u sledování tohoto dokumentu docela bavil (hlavně díky dynamickému stylu a skvělém výběru hudby) i v lecčems poučil, nesdílím většinové nadšení... King Skate je totiž pouhým nostalgickým nekritickým vzpomínáním úzkého výseku jedné komunity, u nějž paradoxně historická lokalizace - a teď mluvím o tom, jak to na mě působí z filmu, ne jak to možná bylo ve skutečnosti - vlastně nehraje významnější roli (snad jen v utužení komunity a relativním materiálním nedostatku). Z celého dokumentu mám totiž dojem absolutní selanky; žádný konflikt, žádný stres... Kromě toho se neustále mluví o svobodě, skoro o jakémsi paralelním životě vedle režimu, jemuž se skejtovalo navzdory, ale na druhou stranu se ukazuje, že když jste se vhodně formálně zorganizovali a byli s režimem konformní, tak nebyl problém vyjet na světový šampionát do Vancouveru a tam, pokud jste byli fakt dobří, rozbít bank a šampionát vyhrát... Anebo s posvěcením Strany uspořádat v hlavním městě husákovského skanzenu neoficiální mistrovství Evropy... Vlastně všechno bylo takřka absolutně fajn, dokonalá jízda; sex, chlast & skejt. Pouze v devadesátkách se to jaksi začalo kazit, protože do toho "vlezly prachy", ale bez toho - bez té jasně definované ohraničenosti - by to zpětné nostalgické vzpomínání nemělo tu správnou šťávu.__ Co dokumentu chybělo nejvíc byl právě hlubší kontext. Omezit přehnanou sebeprezentaci několika postav a ponořit se víc do života komunity se všemi problémy, které s tím souvisely. Výroky typu "když jsem narazil na skejťáka, věděl jsem, kde budu ten večer spát" jsou sice fajn, ale jak vypadala za Husáka skejťácká scéna v Brně, Ostravě, Plzni, Bratislavě nebo Košicích, to je mimo rámec filmu (asi tamní skejťáci neměli kameru...). Co se třeba povedlo Vladimíru 518 v jeho popisu městských subkultur (Kmeny), to tady prostě není. Ale vzhledem k té míře sebereflexe, to asi ani nebylo cílem - což je možná legitimní autorské pojetí, ale já jako divák mám zase právo to interpretovat jako podstatné selhání. (14.05.2019)

Největším šokem je dozajisté to, že za doby studené války u nás existovali borci, kteří na Letné proháněli svá prkna, které si doma vyráběli z palet. I přes fakt, že skate segmentu rozumím stejně dobře jako problematice háčkovaných bačkor, musím definitivně uznat, že dokument je natoliko úderný, že jsem po zhlédnutí uvažoval, že si po práci dojdu jedno prkno zakoupit. Nebo vyrobit z palety. 86 % (18.12.2019)

Trochu zázrak, že King Skate je český dokument. Jasně, zasloužilý skejťáci jsou hodně unikátní, celá komunita má jedinečnou atmosféru. Jenže! Bez kapky umu by se ta kupa archivních materiálů nesjednotila v jeden dynamický a hlavně zábavný celek. King skate tak provází dospíváním v osmdesátých letech. Etablováním nového, vzhledem k režimu překvapivě divokého sportu, ale taky dobovou náladou. Víc takové domácí produkce! (04.03.2022)

Konečně! Film, který se mi dostal poprvé do hlavy už v létě ve Varech a proklouzl mi mezi prsty i v kinech. Nyní konečně jsme zde. A spokojenost je na místě. Jednoduché, prosté a i tak stejně příjemné a hezké odvyprávění kapitoly i světlé strany komunismu. Sportovní část kde si vyslechnete jak to zde chodilo a vlastně se zde zrodil sport, který u nás podle mne slavil ještě dvě reinkarnace v době mého raného mládí a v podstatě pro mnoho lidí i nyní. Je super se podívat na základy toho všeho. Děkuji, užil jsem si to. (27.03.2019)