Rambo: Posledná krv

Jako závěr série, která tu s námi je téměř čtyřicet let, je to naprosto neobhajitelné. Jako obyčejné béčko to je jen mizerné… Tak jako tak, je to bída a paskvil, který je přesným opakem čtvrtého Ramba. Kam se podělo to srdíčko, sakra?! Ach jo... Záměrně se vyhýbám všem těm sequelům Plánu útěku a podobným hovadinám, a pak mě čeká tohle... žalostný konec osmdesátkové legendy… 4/10 (22.09.2019)

// Ty vole, málokterý film mě letos urážel svojí demencí tolik, jako Rambo. Na druhou stranu věřím, že by to klidně mohl být nejoblíbenější film roku 2019 Donalda Trumpa, tedy kdyby uměl udržet pozornost jako normální dospělý člověk a nezačal se po pěti minutách nudit jako malé děcko, kterým bezpochyb je. Za mě každopádně velký špatný. 3/10 (25.11.2019)

Strašná slabota. Jediné, čo ma na piatom Rambovi tešilo, bolo, že som ho vynechal v kine, lebo to by som bol strašne vytočený. Sly si proste nakrútil ďalšiu treťotriednu patlaninu, tentokrát variáciu na Taken. A aby sa to lepšie predávalo, dal tomu názov Rambo. Pravdou však je, že s titulným hrdinom to nemá nič spoločné. I tých pár flashbackov na Vietnam pôsobia dosadené na poslednú chvíľu (a Slyovi sa nechcelo nosiť parochňu). Kým každý z predošlých filmov varioval tému vojny, tu na to Stallone úplne rezignuje a je to prostý akčný film o únose a pomste so záverom, ktorý je tak over the top, že Rambo tu už pôsobí ako Jason Voorhees. (20.09.2020)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)

Sly, který tady začíná vypadat, jakoby ho někdo protlačil mlínkem na maso a pak ho narval do střívka, si zde plní svoje divoké gore fest fantazie. Tohle je určitě nejbrutálnější varianta na SÁM DOMA, jakou jsem zatím měl možnost vidět. Mohl bych si sice stěžovat, že je tu Rambo vyrtžen ze svého přirozeného prostředí a že Rambo bez rákosí a džungle není Rambo, ale já jeho kovbosjkou variantu pokorně příjmu. Největší medvědí služba fanservisu tak je (stejně jako u předchozího dílu z roku 2008) absolutní ignorance hlavního hudebního tématu Jerryho Goldsmithe. A přátelé - za dva roky: další díl už je na cestě. Nemohu říct, že mě to zcela naplňuje, ale myslím, že ještě pár let vydržím sledovat kam Stallone kráčí, protože je to docela divná pěšina. (14.04.2020)