Rambo: Posledná krv

Rambo se v posledních dvou dílech změnil a je to pochopitelné, protože ruku v ruce s tím se změnil i Stallone. Zatímco první tři díly ukazují Ramba jako v podstatě dobráka zahnaného do úzkých, kterého politický systém a předsudky ostatních lidí donutí bojovat o přežití, poslední dva díly odkazují velmi dobře na aktuální problematiku v současném světě a neschopnost ji systematicky řešit dostatečně efektivně. A je jedno jestli jsou to války kmenů v Barmě, či lovení děvenek na prostituci v Mexiku. Oboje je a bylo více či méně aktuální a Stallone i Grunberg se drží vlastně v totožných intencích a mantinelech. Poslední díl je tedy pořád ta relativně temná, surová masírka, jen z džungle přírody, se přemisťuje do džungle města. Výstup a jakési poselství stejné. A je tam, jen je potřeba ho v tom kliše, které je kolem zahlédnout. Protože ano, nějak se na to jádro musí naroubovat ten jednoduchý příběh pomsty, aby to vůbec mohlo jít do kin a bylo to alespoň trochu přitažlivé pro ty diváky, kteří v tom vidí jen ty okrajové atributy explicitního násilí, cool zbraní a ikonického hrdiny. Výtky že to už není tak úplně ono - není to ono, pokud se to porovnává s původními filmy, které byly zaměřené úplně jinak a definovaly akční osmdesátky. Je potřeba brát v potaz, že tohle je pořád v jádru ten stejný hrdina, jen žije v jiné době, v jiném světě. Nedosahuje to vysooktanových jatek předešlého dílu, ale tu melancholickou první polovinu beru stejně dobře, jako tu druhou u řezníka na dvorku. (23.09.2019)

Člověk si občas říká, zda-li Sylvester Stallone jenom potřebuje prachy nebo zkrátka pořád má potřebu sobě (či komukoliv jinému) dokazovat, že na to stále má. A samozřejmě, že má. I přes svůj pokročilý věk se drží ve vynikající kondici a nejspíše sám tuší, že i přes rumory je toto poslední film. A já jsem rád, že pokud něco, tak rozhodně není chudokrevný a kdo si v dětství představoval Sám doma s R ratingem, tak toto jsme dostali. Rambo až komicky masakruje vše, co mu přijde pod ruku a skutečně dobře se na to dívá a rychle to uteče. Než k tomu však dojde, musí nutně dojít na mexický příběhový oblouk, který mi přišel stokrát ohraný a nezajímavý a beru jej jako nutnou vatu k následujícímu masakru. Ale ani v první hodině jsem se nenudil a v druhém skvěle bavil...7/10 PS : na konci nás čeká hezky sestříhaný medailonek, neodcházejte. (19.09.2019)

Není až tak překvapivé, že Stallone nikdy nedokázal pochopit, že jeden z největších úspěchů jeho kariéry prostě nemůže replikovat. Jméno Rambo nemá pražádný význam ve vztahu k oné fiktivní postavě. Jeho kulturní kapitál a ikoničnost se odvíjí čistě od "Ramba II" a jeho tehdejšího prolnutí s dobou zahnívající Studené války. Stalloneho sveřepá snaha navázat na kasovní úspěch byla ještě roztomile zábavná v třetím díle série díky campovému rozměru filmu. Čtyřka už byla jen otravná a toxická svou stařeckou umanutostí a konzervativností. Jelikož Stallone nemá žádný smysl pro humor ani sebereflexi, naplňuje svou kariérou název parodického snímku "Popstar: Never Stop Never Stopping". Bohužel podobně jako Sly, také někteří jeho diváci stále ještě doufají alespoň v lehké smočení se ve starých vodách. Dodnes si pamatuju to otrávené zklamání prostupující celým sálem kina. Pravda, že bylo ještě znásobené tím, že jsme "Poslední krev" uvedli v Aeru v den premiéry jako double feature právě s onou ikonickou dvojkou. Marné digitální efekty a rozvleklé ideologicky angažované melodrama o potřebě bránit jižní hranici USA vyloženě distancovalo diváky natěšené na bombastickou akci. Ta sice nakonec po úmorných 90 minutách přišla s vpravdě zdrcující sadistickou explicitností, takže ji vítal úlevný ryk zpruzelého publika. Ale to nic nemění na faktu, že všechna další pokračování jen drolí dědictví a význam "Rambo II" coby popkulturního milníku. Což je na druhou stranu vlastně dobře, protože už žijeme v jiné době a jiném světě. Škoda, že Stallone to nikdy nepochopí. (01.10.2023)

Rambo (5.) - sám doma a Mexikáni. Do kina jsem nešel s přehnaným očekáváním, ale ani jsem příliš vážně nebral prvotní kritiky, které jsem četl různě na netu. Že bude děj snadno čitelný, jsem čekal, ale nevadilo mi to, neboť průhledný byl doposud každý díl. Dlouhé vlasy a čelenku jsem u Johna oželel a zvlášť se mi po tom nestýskalo, byť nepopírám, že delší účes by k této postavě pasoval o něco víc. Nejvíc zamrzela snad jen absence jizvy na tváři od Jušina z druhého dílu. Následující část komentáře může obsahovat SPOILERy Úvod snímku v bouři v lese měl atmosféru a připomněl naháněčku vietnamského veterána v prvním příběhu. Prostředí ranče mě zaujalo, protože konečně člověk poznal domov hlavního hrdiny, kam se od začátku de facto vracel, resp. chtěl vrátit. Nové postavy v Rambově okolí potěšily a příběh kolem nich rozhodně nebyl špatný, byť se dost odlišuje od všech dosavadních dílů. Takto by se v podstatě dala shrnout celá Poslední krev. Je jiná, ale o nic horší, než například čtvrtý díl. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že se ve filmu nic neděje a vše přijde v posledních 20-30 minutách. Nějaká občasná akce tu od začátku byla a rozhodně za to stála. Nikdy nenudila. Myšlenky a slova Johna Ramba mají hloubku a krásně vystihují charakter starého veterána, jenž má v sobě démony z minulosti a z krutostí, kterých byl svědkem a do jejichž soukolí sám patří. Snad i díky nové rodině a práškům je dokáže jakž takž potlačovat a poznáváme tak i nejhovornějšího Johna za celou dobu. Na jeho tváři je i častěji úsměv. Kdo by si však myslel, že Rambo zapomněl na výcvik plk. Trautmana, je na omylu. Během vteřiny se stařík dokáže proměnit ve vraždící stroj, což v poslední části snímku předvede ve vší syrovosti. Nechybí pasti, které odkazují na jedničku, luk, typický nůž, ale i střelné zbraně a jiné náčiní vhodné k hubení (ne)vítaných hostů. O holých rukou ani nemluvě. Finále je vskutku brutální řežbou a pomsta poslednímu Mexikáncovi předčí snad všechny krvelačnosti ze série. Překračuje i scénu s klíční kostí, která se rovněž zařazuje mezi to nejdrsnější, co Stallone během své kariéry předvedl. V rámci příběhu mne překvapil pouze jeden zvrat, jenž zase pro změnu rozhodně patří k tomu nejjímavějšímu ze všech dílů. Po hudební stránce není tento snímek špatný, ale na můj vkus je modifikace ústřední rambovské melodie příliš vzdálena krásně znělému tématu, které ve všech pokračováních ikonicky zaznívalo. Za každý tón z něj jsem však byl nesmírně vděčný. Krásnou tečkou za celým počinem byly závěrečné titulky s flashbacky z předešlých filmů. Musím uznat, že je-li tento Rambo opravdu posledním (byť Sly naznačuje, že tomu tak nemusí být), byl bych za to rád. Už čtyřka končila skvěle, rozhodně tamní poslední scéna měla větší sílu, než loučení v tomto pokračování, ale navzdory tomu se jedná o více než důstojné loučení (?) s postavou... P. S. po zhlédnutí Ramba 5 přidávám hvězdičku i Rambu 4. (20.09.2019)

John Rambo je Sám doma. Ale Kevin McCallister mu nepomáhá, musí všechno zvládnout sám. Ostatně je na to zvyklý. A tyhle mizery to bude sakra bolet. Obyčejný život mu, zdá se, není souzený. Záleží mu ale na dívce, kterou prakticky vychoval, jenže její naivita a jedna nerozvážnost ji dostanou nejen za hranice Mexika, ale hlavně ke skupině, která jí podobné nutí k prostituci. Rozvážnější první hodinka, čti melodramatická linka, mi nevadila. Když Sly bouchne do zdi, jde z něj strach. Když se vrátí do sídla mafie, nebere si servítky. Ví, proč to dělá, jelikož doma na ranči nachystal velké množství vynalézavých nástrah a pastí, které tu a tam někoho rozkrájí. A to zejména v podzemním labyrintu chodeb (který si pak sám nelogicky zdemoluje). Ovšem téhle poctivé ruční práci chybí samopal a prostě momenty, které dělají Ramba Rambem. Tam šikovně umístěná tyč, tam přichystaná mačeta nebo obyčejné hřebíky jsou fajn, ale ikonického veterána z Vietnamu máme rádi jinak. Zatímco čtyřka představovala důstojný návrat k tomu, co v téhle látce milujeme, navíc s neuvěřitelnou surovostí, v tomhle loučení (!) mohl poslední tři čtyři obchodníky s bílým masem nahánět někde v přilehlém lese. A pěkně postaru. Prostinký námět ruší i jeho staré válečné běsy. Stačí přeci pohled na zavile se tvářícího hrdinu a monology, které by z jiných úst vyznívaly směšně, a je nám všechno jasné. Jen jsem si pětku představoval krapet jinak. Sly je každopádně absolutní legenda. (20.09.2019)