Serpico

V roku 1973 napísal americký novinár a spisovateľ Peter Maas román "Serpico". Stal sa z toho bestseller. Preto sa v tom istom roku natočila aj filmová adaptácia tohto literárneho diela. Vznikla pod režisérskou taktovkou skúseného filmára Sidneya Lumeta. Je to príbeh neúplatného new yorského policajného dôstojníka, ktorý sa v rámci boja proti všade prítomnej korupcii postaví proti vlastným kolegom. Frank Serpico je idealista, ktorý verí tomu, že policajt má pomáhať a chrániť. Vidí však, že v jeho okolí bujnie korupcia a uplácanie. Vidí, že z polície sa stáva jedna skorumpovaná žumpa. Je to niečo s čím sa nechce zmieriť, nehodlá to akceptovať, a preto sa aktívne zapojí do boja voči tomuto neduhu. Titulnú postavu skvelým, profesionálnym, presvedčivým spôsobom stvárnil herec Al Pacino. **** (18.12.2023)

„A každýmu z nich jsem tady na tý točně říkal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný…je to marný“. Je to marný, ale když se na počátku sedmdesátých let objevil zdánlivě poslední spravedlivý, poslední člověk, jenž zcela nerezignoval na mravní ideály, jeho životního příběhu se hbitě chopil Sidney Lumet. Natočil film, jehož myšlenka je důležitější než forma jejího podání. Frank Serpico věřil, Frank Serpico šel svou vlastní cestou, Frank Serpico bojoval. Bojoval odhodlaně a bojoval sám, připomínaje tvrdohlavého surfaře zas a znovu se vrhajícího vstříc rozbouřeným vlnám. Byl skutečně tak poctivý, nebo se neplánovaně dostal do bodu, z něhož již nebylo návratu? Když svému okolí příliš dlouho ukazujete falešnou tvář, je těžké vrátit se k té skutečné. Svým hrdinou, mužem odhodlaně jdoucím po cestě, která neodpovídá představám všech jeho blízkých, mi byl film velice blízký. Frankovy nálady, včetně sklonů k sebelítosti a návalům vzteku kvůli vlastní bezmoci, jsou dobře srozumitelné také díky strhujícímu výkonu Ala Pacina. Jeho „zažranost“ do postavy přidává filmu dostatek plusových bodů pro přimhouření očí nad nevhodnou strukturou vyprávění. Lumet, ve snaze zmapovat co největší část Serpicova života, ledabyle přeskakuje nepodstatné, nicméně pro stmelení příběhu důležité, scény. Ačkoliv věnuje pozornost výhradně zajímavým událostem, ty nedokáži bez patřičné hloubky zajistit stabilitu dramatického oblouku a po necelé hodině jsem zjistil, že mě baví sledovat chování Pacina, nikoliv filmu samotného. Dobrá hudba, dobré herecké výkony ostatních herců, v neposlední řadě také obavy pramenící ze žhavé aktuálnosti tématu, povyšují Serpica nad průměr, ale k nesmrtelnosti mu ještě pořádný kus chybí. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, mm13 (14.11.2007)

Serpico je určitě pojem a původně zde figurovaly čtyři hvězdičky, jenže když jsem ho po letech znovu zkouknul, tak jsem nenašel jediný důvod k tomu si je obhájit. Al Pacino je fajn, ale ve spoustě filmů hrál daleko výrazněji, tady odvádí jen svůj obvyklý průměr. Režie je podle mě taky průměrná a scénář neobsahuje také nic převratného. Takže zbývá téma korupce, které je samozřejmě v českých reáliích taky hodně aktuální a palčivé, ale to není důvod jít s hodnocením výš. Celkový dojem: 60 %. (03.06.2012)

Při tomhle filmu jsem si uvědomil, jaký je to hnus, když už je úplatný i policajt. Dělal jsem diplomku o korupci, takže vím, že například u nás je podle odhadu minimálně 90% veřejných zakázek zmanipulovaných. Je to svinsto, tahleta naš veřejná správa. Ale když už je zmanipulovaná i policie, u které by měl člověk hledat zastání v základních věcech, tak je to na zblití. Jinak je Serpico takový klasický film ze satré školy, v tom dobrém slova smyslu. Al Pacino je dobrý, ale ty jeho kostýmy působí po letech komicky. Myslím si, že film je celkem realistický, vzhledem k tomu, že je podle skutečné postavy, a v závěru se vyhýbá patosu, což oceňuji. (22.11.2007)

Bože, jak já nesnáším sedmdesátky a celou tu jejich šílenou estetiku, včetně většiny filmů z té doby. ČT2 navíc vysílání tohoto bijáku zabila příšerným českým dabingem, který stahuje výsledný dojem z filmu někam hluboko na dno. Taky si myslím, že je tenhle film zbytečně dlouhý, místy jsem se krapet nudil, a místy tápal v té hromadě postav, která zde defiluje. Tím bych asi ukončil své výtky spíše soukromého rázu, jinak samozřejmě platí, že Al Pacino je tady boží, a celý ten příběh jednoho idealistického poldy je zvládnut s režijní bravurou opravdového velikána Sidneyho Lumeta. Víc k tomu asi říct nelze. (20.05.2012)