Réžia:
Sidney LumetScenár:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrajú:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (viac)Obsahy(2)
Orient expres, luxusný vlak, ktorý prechádza naprieč Európou, sa jednej zimnej noci roku 1930 stáva dejiskom prípadu, do ktorého vyriešenia musí Hercule Poirot, ktorý sa náhodou ocitol medzi cestujúcimi, zapojiť všetok svoj dôvtip. Času má dosť, keďže cestujúcim, uväzneným snehovou kalamitou v závejoch, neostáva nič iné, len trpezlivo čakať na vyslobodenie. Kto z nich mohol mať záujem zavraždiť amerického milionára a prečo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (352)
Uf, no neviem neviem-mám rád detektívky, tie old-school asi najviac, ale Vražda v Orient Expresse ma nudila aj rozčulovala, čo je pre mňa samého malým šokom zvlášť z toho dôvodu, že režisérom je borec menom Sidney Lumet!!! Vadila mi tá prehnaná teatrálnosť všetkých postáv a najviac mi liezol na nervy samotný Albert Finney, ktorý mi pripomínal skôr nejakú karikatúrku alebo niečo medzi psychopatom, detektívom a Adolfom Hitlerom (v niektorých pasážach:) Áno , Hercule je excentrik, ale napr. v podaní Petra Ustinova si zachováva aj isté dekórum a nevyzerá ako šašek. Pod vplyvom všetkých negatívnych aspektov a vnemov mi začala vadiť aj tá vykonštruovanosť príbehu aj konečné rozuzlenie a už ma celé to negatívne nastavenie neopustilo:) Som sakra sklamaný a dôvody prečo tak nízke hodnotenie nech vyrieši Poirot!!! ()
Moja prvá výčitka je, že film je pre mňa nudný, no zároveň si vyžaduje pre pochopenie neustálu trpezlivosť a bystrosť, lebo je veľmi zložitý a mal som problémy stíhať dej, strácal som sa, no našťastie človek z tohto filmu má zážitok aj napriek tomu, lebo podstata je pochopiteľná. Moja druhá, možno ešte väčšia výčitka je, že záver hrá na nôtu akejsi spravodlivej pomsty smrťou kolektívom voči jednotlivcovi. Možno by tu hral veľkú úlohu pre mnohých aj sociálny aspekt, keby podaktorí vrahovia neboli ozaj bohatí, či úspešní, ale vzhľadom na to, že obeť bola asi najbohatšia, pre niektorých to takpovediac môže hrať aj na túto nôtu. Záver s alibizmom prenechania rozhodnutia na druhého a neinformovanie miestnej polície s oboma verziami a s chýbajúcim procesom, kde by sa rozhodlo, či taký trest smrti bol oprávnený, čo si ja myslím, že nie, je pre mňa veľkým morálnym zlyhaním napriek genialite filmu v atmosfére, v časovej rozloženosti, v zvratoch, tajomne, vytáčaní sa, vtipných, či bláznivých momentoch v správaní niektorých ľudí, z ktorých mnohé sú aj dnes prekuknuteľné. Veľmi dobrá a hlavne zaujímavá a dosť originálna kriminálka napriek tým mojim výčitkám. ()
Bezchybné herecké obsazení,bezchybná atmosféra,bezchybné rozuzlení,Bezchybná detektivka, podle bezchybné knihy bezchybné autorky...Pamutuji se jak to dávaly opůlnoci ČT a já jako sedmiletý jsem podezříval toho bledého pána(Perkins) přepnu a na satelitu dávají nějaký černobílý film (že je to Psycho, jsem zjistil až později) a zase ten pán :). ()
Velice nevěrohodný přepis, pateticky rozmáchlý, ale o to víc trapnější, naivnější, nedotaženější, nechtěně komičtější. Tam, kde mají prosakovat emoce, vkrádá se nuda. Sidney Lumet až moc upřednostňuje motiv vlaku už od úvodních titulků, jenže dělá to nesmírně nešikovně, např. kakofonická hudba zcela odrazuje od nějakého pocitu. Chladné záběry a klopýtavé tempo pak při závěrečném twistu hrají onu negativní roli, kdy se divák cítí spíše unuděn a podražen. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/vrazda-v-orient-expresu.html --- Když se řekne Hercule Poirot, každý si vybaví nejnovější seriál s Davidem Suchetem v hlavní roli. SLovutného belgického detektiva však ztvárnili i jiní slavní herci. Ve snímku podle románu Agathy Christie si ho specificky zahrál Albert Finney, který postavu ztvárnil jako podivně chodícího staršího muže, jenž se občas směje podivným věcem, ale přes všechno podivínství dokáže nejen vyřešit případ, ale prokázat i běžný lidský cit. A uvedený herec není jedinou hvězdou snímku, jenž režíroval Sidney Lumet - objevíme zde mladičkého Seana Conneryho tentokrát v poněkud jiné roli, než byl agent James Bond, Jacqueline Bisset, Michael York, Anthony Perkins, ale i zkušení hráři jako Martin Balsam, Vanessa Redgrave nebo Lauren Bacall. Příběh se odehrává jedné zimy ve vlaku do Paříže, kdy dojde k vraždě ne zrovna oblíbeného muže dvanácti bodnými ranami. Podezřelí jsou všichni, a jen důvtip Hercula Poirota zabrání mezinárodní ostudě. Na dnešní dobu je snímek natočen nejen pomalým temprem, ale svým způsobem i chaoticky, kdy celá plejáda hereckých hvězd zastiňuje jeden druhého. Zkrátka, každý musel dostat svůj prostor, a to někdy i zbytečně na úkor spádu příběhu. ()
Jakožto milovník krimi a obdivovatel Sidneyho Lumeta jsem si nemohl nechat ujít tento film, i přesto, že nejsem fanoušek Poirota. Murder on the Orient Express má hned několik kladů. Tím prvním je nepochybně napínavé chladné vyšetřování, které diváka nenechává v klidu. Druhým kladem je herecká plejáda, ze které se naprosto každý zhostil své role bravurně. Neposledním kladem, který též velmi oceňuji, je chování postav, společenské mravy a kulturní zvyky z té lepší společnosti, elegantnost a decentnost postav... to vše mě velmi zaujalo. Škoda té otřesné hudby, jinak bych neváhal s plným hodnocením. ()
Galéria (123)
Fotka © Paramount Pictures / Joe Pearce
Zaujímavosti (28)
- Vznik filmu téměř znemožnilo počáteční zamítnutí Agathy Christie prodat jakákoli další práva na své romány. Netajila se tím, že ji velmi zklamaly filmy společnosti MGM ze 60. let , v nichž roli sl. Marplové ztvárnila Margaret Rutherford. Po dlouhých vyjednáváních se podařilo spisovatelku přesvědčit, k čemuž přispěl svým ujišťováním o dodržení knižní předlohy producent filmu John Brabourne. Jedním z dalších, kteří se za film přimlouvali, byl i strýc prince Philipa lord Louis Mountbatten. (Agatha)
- Laureen Bacall a John Gielgud se po 14 letech setkali při natáčení dalšího příběhu podle Agathy Christie - Schůzka se smrtí (1988). (Kulmon)
- Ingrid Bergman si vybrala roli misionářky Grety Ohlsson také kvůli jejímu původu, jenže po čtyřiceti letech života v USA už byla její švédština notně poznamenaná americkým akcentem. Pro svou scénu si tak musela vypomoci službou odborníka na švédštinu. (Hans.)
Reklama