Dievča v pavúčej sieti

Kyberpunkově vystajlovaná Lisbeth Salander v podání sympatické Claire Foy si tentokrát na nic nehraje a vcelku s klidem kašle na hlubší postihnutí hlavních charakterů či pečlivé a oduševnělé zkoumání vlastních neuróz, přičemž místo toho nám spolu s tvůrci servíruje solidní akcí napěchovaný a nadmíru zábavný špionážní thriller. Alvarez sice nenatočil tak ambiciózní snímek jako Fincher, ale určitě svižnější, dynamičtější a dost možná i zábavnější. Spokojenost. 7/10! (30.01.2019)

"Speciální útvar? To je americký eufemismus pro žádnou odpovědnost a žádný dohled?" Lisbeth mě opět nezklamala. Hackuje počítače i auta, umí ukrást kus mostu a ještě je dost těžký zabít ji vysavačem. A v zábavě ji dost podporuje záchodovej prudič Ed. To jsou klady, ale i nějakej ten zápor by se našel. Třeba ten, že Lisbeth i Mikael mají novej kukuč a já mám radši ty původní švédský ksichty. Vlastně vůbec nechápu proč mi chtějí Američani vyprávět švédský pohádky. Já je chci v originálním znění s portugalskejma titulkama, abych si to pořádně užil. (22.10.2021)

Pár lidí nad dalším kusem téhle série ohrnovalo nos a nad výsledkem nadávalo, za mě Fede Alvarez a jeho tým nějaké ty emoce vyvolal a nějakou reakci vymlátil. Ale vesměs se přikláním k oněm kritickým hlasům. Severské trio podle bestselleru Stiega Larssona i Fincherova verze byly stylové, inteligentní a napínavé, navíc s propracovanou psychologií postav a skvostnou severskou atmosférou. To všechno mi tady chybělo. Po zesnulém Larssonovi napsal čtvrtý díl Milénia David Lagercrantz: úkol naší uzavřené hackerky je zase zatraceně těžký. Když se vrátíme k Fincherovi, kriminální zápletka nebyla tím nejdůležitějším, co se odehrávalo na plátně. Byly to postavy. Samozřejmě rafinovaně dávkoval informace a nechával diváka v nejistotě, ale s hlavními postavami pracoval znamenitě. Což Alvarez prakticky neumí. Lisbeth nedokázal zlidštit, jakémukoliv nebezpečí je nadmíru odolná. A stejně jako zbytek postav se jen přesouvá z bodu A do bodu B a namísto ostatních má až superhrdinské schopnosti. Problém u mě osobně byl tedy asi nejvíc v tom, že v jednu chvíli někdo naši hrdinku dusí, o pár minut později už vymýšlí, jak někoho hackersky obejít, napálit, oklamat, že i Einstein by se krčil někde v koutě. Přesně ví, co udělat, zdatná je snad ve všech oblastech. A to zdaleka nemluvím pouze o tom, že umí airbagy v autě aktivovat na dálku přes mobil. Akci naopak Alvarez zvládá, jen se vytratilo ono drásavé napětí. Každopádně neříkám, že bych se příště zase nepodíval. Mimochodem ale kasovní propadák, takže možná ani žádné příště nebude. (20.01.2019)

"The Girl In The Spider's Web" je nakoniec celkom okey. Nemyslím si, že je film nejako super zaujímavý a rozhodne sú tu určité problémy, ktoré si treba povedať. Ale najprv pozitíva filmu. Osobne môžem povedať, že chalan, čo hrá Augusta je dobrý a aj celkom sympatický. Vizuálne je tam dosť veľa snehu, čo je super vidieť a celkovo platí, že sa na film pozerá celkom dobre. No poviem úprimne, že nie je tu inak dokopy nič také, čo by som nejako výrazne ocenil. Lisbeth je okey. Mikel je podľa mňa tiež okey. Príbeh je tiež okey. Film dokopy ničím výrazne nevyniká a ťažko sa mi na ňom hľadá niečo, čo by som ohodnotil ako výrazne super. Skôr tápa v okey vodách, kde všetko je dostatočne dobré na to, aby to človeka neotravovalo, ale nemá to nič výrazne silné, čo by tomu dodalo nejaký drive. Čo je pre mňa ale skutočný problém filmu tak to je Sylvia Hoeks. Príde mi ako kríženec bielej čarodejnice z Narnie a Red Queen. Jej monológy ma nebavia, je nesktuočne nudná a nič filmu dokopy nedáva. Všetko s jej postavou je pre mňa bieda. Ani raz som si ju nedokázal užiť. Plus dôvody jej akcií sú pre mňa slabo vysvetlené a nič som z toho moc nepochopil. Neviem či môžem film odporúčať. Osobne v ňom nevidím nič výrazne zaujímavé. Asi by som skôr odporúčal, aby ste počkali, kým bude dostupný v inom formáte. Do kina sa to neoplatí. Hodnotenie: C+ (09.11.2018)

Nejdřív Ňoouma Rampičová, pak Roomová Můra, a teď Klér Fuj … Jsem zvědav, kolik těch Bydžovských ještě do budoucna najdou, když právě kompletně vybrakovali nejzrůdnější panteon světového hereckého obludária a Milénia se chytil nějaký parazit, mezi nímž a Larssonem je sice literární propast asi jako mezi Rohlíkovou a Zolou, ale to filmování zjevně nezabrání. Ač potištěný hajzlpapír, dokázal z něj ostřílený Štefan Rytíř setřít to nejméně hnědé a zpotvořit vcelku snesitelný scénář, který má atmosférou rozhodně blíž ke švédským originálům, než k dementnímu a zblitečnému Finčrovu hranému dabingu. A tak dostáváme další trampoty obskurně odporné babochlapské lesby, nyní v dětství citlivě píchané romantickým tatínkem, od níž by se nenechaly vylízat snad ani vyhnisané cigošky v krymu, která během pěti vteřin v pohodě hakne i Pentagon, a to z hloupé Nokie 3310 bez modemu, a jež by díky svému militantnímu feminismu a potlačovanému PMS v pohodě rozkope držky i celé kohortě po zuby ozbrojených vysteroidovaných speciálních jednotkářu, protože ti při pohledu na ni radši panicky zavírají oči, aby jim její krása nevypálila sítnice. Ale jebat, bylo to jinak celkem popiči. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „Ač s despektem ke kvocientně limitovaným presumpcím ležérní matrice, zcela neodpovídajícím intelektuálním postulátům percepčně rigidního diváka, šlo o naračně fluentní a kulantně agilní disport, konsternující jen marginálně“. (03.02.2019)