Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Strhující syrový pohled Sidneyho Lumeta na látku atomového konfliktu ala Dr. Divnoláska bez špetky humoru. Přímočarý snímek, který střídá pouze několik místností/kokpitů a kamera se nedostane do žádného exteriéru. Tísnivé prostředí a současně naléhavost látky působí autenticky a film nezapře promyšlenost do posledního detailu. O dokonalosti by se nedalo mluvit bez výborných hereckých výkonů v čele s Henry Fondou a snad nejvíce antikomunistická postava Waltera Matthau v historii kinematografie. Scénář ve všech aspektech perfektně vystihuje nálady a paranoie Američanů z Rusů a naopak, ale také obavy z budoucího vývoje lidských technologií. Nejlepší film Sidneyho Lumeta, který jsem měl možnost vidět. Více zde. ()

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Film je varovným apelem pro společnost v době Studené války. Téma jaderného konfliktu mezi USA a SSSR bylo tenkrát velmi žhavé, podpořené Karibskou, Berlínskou a celou řadou dalších krizí. Snad právě existence termonukleárních zbraní s rizikem vyhlazení celé lidské civilizace zabránilo 3. světové válce. Děj odehrávající se v interiérech působí klaustrofobicky. Jediné dění krom dialogů herců zajišťují blikající světýlka obrazovek Pentagonu. Světýlek, která rozhodují o životě a smrti milionů. Nemohu se ubránit pocitu, že ani kvalitní herci a dialogy nemůžou zdaleka zprostředkovat strach, chaos a beznaděj událostí zde líčených. Ve své podstatě absurdní chování některých postav, ať už válečných štváčů nebo umírněných až za hrob, působí přehnaně. Ale své poselství a symbolický význam plní. Za morální přínos ve své době film zasloužil absolutorium. Z dnešního hlediska jeho hlavní motiv a atmosféra vyprchaly. Tím ztrácí na síle. Ale jako odkaz doby své důležité místo v historii kinematografie bezesporu má. 66% ()

Reklama

T2 

všetky recenzie používateľa

Pôsobivý snímok, ktorý úvodom takmer odradí svojím poňatím a príbeh príde ako dosť banálne poňatí, či dokonca šmiešny(100krát omielaná téma Studená vojna) ale asi po 30minútach začne dej naberať na obrátkach a sporadicky komorne poňatí dej sa vyhrotí vo vygradovanú drámu, ktorú človek hlce so zatajeným dychom, režisér Sidney Lumet dokázal úžasne pracovať s hercami a s atmosférou. /80%/ ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Fail-Safe rozpráva o globálnom nebezpečenstve jadrového konfliktu v 60-tych rokoch a reflektoval na skutočnú hrozbu, ktorá v tom čase existovala. Sidneymu Lumetovi stačí pár miestností a dokáže stvoriť neuveriteľne napínavý film. Skvelí herci na čele s Henrym Fondom a výborný scenár ponúkajú mrazivý a desivý príbeh. ()

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Nebylo by fér odbýt Selhání vyloučeno jako "Doktora Divnolásku bez humoru" a nechat Lumeův režijní počin bez dalšího povšimnutí. Čím to, že má Kubrickův film status legendy, zatímco na Selhání vyloučeno se pozpomnělo? I když děj obou snímků je praktiky stejný a stejně tak i rozložení postav, samotné zpracování nemohlo být odlišnější. Lumet také nepohrdne dobrým dialogem, ale i přes značnou upovídnost se mu pomocí čistě filmových prostředků daří stupňovat napětí a bez jakéhokoli odlehčení nutí diváka okusovat si nehty na rukou. K tíživosti pomáhá i stísněnost interiérů a celkový minimalismus - méně přeci často bývá více. Škoda pouze závěrečné prezidentovy patetické promluvy, ve své době měla své místo, v současnosti ovšem vyznívá jako vyčichlá fráze. Na předchozí otázku můžu odpovědět pouze tak, že Kubrickův Dr. Divnoláska má výhodu ve svém nestárnoucím satirickém humoru, který vykreslil absurditu situace výstižněji, než "pouze" nervydrásající Lumetův thriller. Rád bych si přečetl obsáhlejší text srovnávající oba filmy, dalo by se toho najít opravdu hodně k rozebírání. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Film bol natočený za 32 dní. (westerns)
  • Film je kompletně bez hudebního doprovodu. (Indy_Brabino)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)

Súvisiace novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (viac)

Reklama

Reklama