Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

majo25 

všetky recenzie používateľa

Veľmi príjemné prekvapenie. Studená vojna vo svojej plnej paráde. Samozrejme, niektoré veci sú až príliš pritiahnuté za vlasy a do popredia sa dostávajú skôr radikálne riešenia než by bolo pravdepodobné. Páčilo sa mi ale, že druhá (sovietska) strana je vykreslená lepšie ako tá prvá, čo by som nečakal, rovnako ako rozhodnutie zautočiť na vlastné mesto. Fonda je prvotriedny, ale v dobrom svetle obstál i mladučký Džej-Ár Ewing. Film bol síce príliš ukecaný a kvôli rýchlosti dialógov mi čítanie titulkov dávalo poriadne zabrať, ale rozhodne sa jedná o film z radu tých nezabudnuteľných. ()

berny2468 

všetky recenzie používateľa

Selhání vyloučeno je film, pro jehož téma mám slabost, a přesto jsem se o něm dozvěděl až docela pozdě. Ale bohužel zvěsti film dle mého krapet přecenily. Přesto film není vůbec špatný. Téma hrozby nukleární války je zde rozvedeno povedeně a realisticky. On celkově je film natočen spíše dokumentárním způsobem než tím filmovým. Ale Kubrickův Dr. Divnoláska zdaleka nebyl překonán. Sidney Lumet se zde oproti například 12 rozhněvaným mužům mohl opřít pouze o Henryho Fondu, který film táhne především. Film má pár hluchých míst a pár málo uvěřitelných scén. Ale i tak jsem byl u filmu spokojen. 7/10. ()

Reklama

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Film je varovným apelem pro společnost v době Studené války. Téma jaderného konfliktu mezi USA a SSSR bylo tenkrát velmi žhavé, podpořené Karibskou, Berlínskou a celou řadou dalších krizí. Snad právě existence termonukleárních zbraní s rizikem vyhlazení celé lidské civilizace zabránilo 3. světové válce. Děj odehrávající se v interiérech působí klaustrofobicky. Jediné dění krom dialogů herců zajišťují blikající světýlka obrazovek Pentagonu. Světýlek, která rozhodují o životě a smrti milionů. Nemohu se ubránit pocitu, že ani kvalitní herci a dialogy nemůžou zdaleka zprostředkovat strach, chaos a beznaděj událostí zde líčených. Ve své podstatě absurdní chování některých postav, ať už válečných štváčů nebo umírněných až za hrob, působí přehnaně. Ale své poselství a symbolický význam plní. Za morální přínos ve své době film zasloužil absolutorium. Z dnešního hlediska jeho hlavní motiv a atmosféra vyprchaly. Tím ztrácí na síle. Ale jako odkaz doby své důležité místo v historii kinematografie bezesporu má. 66% ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,JEDNA Z LETEK NAŠICH VINDICATORŮ OBDRŽELA ŠPATNÝ SIGNÁL. ODLETĚLI BOMBARDOVAT MOSKVU. MUSÍME TO ZASTAVIT.“ … ,,TO SE SNADNĚJI ŘEKNE NEŽ UDĚLÁ.…“ /// To bejvávaly časy. Zbraní bylo mezi USA a Ruskem tolik, že by se planeta dala zničit tak 20x (vodhad vole, jsem to nepočítal…) a k začátku války stačilo jen zmáčknout čudlík, nebo… Síla slova, tíha vokamžiku. Sidney Lumet byl frajer tenkrát a byl by jím i dneska. Postupně přidává grády …BUDEME TU MÍT NĚCO, S ČÍM NIKDO NEPOČÍTAL A CO BY MOHL CHTÍT POUZE ŠÍLENEC… a rozehrává situaci, která nemá jednoduchý řešení a na kterou se nedá připravit. Neuvěřitelně mě baví sledovat hledání řešení neřešitelnejch problémů. Stejně zajímavý jako slova a myšlenky je zjištění, jak obyčejná grafika, přibližující dění ve vzdušným prostoru, dokáže umocnit sílu okamžiku. Politickej a protiválečnej film o nebezpečně rozehraný partii. Tohle já můžu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1962 napsali Eugene Burdick & Harvey Wheeler, jsem nečetl. (neviděl jsem ani tenhle kousek!) 2.) Vždycky mě zajímalo, co asi tak mohlo předcházet ,,Vláknům“. 3.) Thx za titule ,,DEDE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Fail-Safe rozpráva o globálnom nebezpečenstve jadrového konfliktu v 60-tych rokoch a reflektoval na skutočnú hrozbu, ktorá v tom čase existovala. Sidneymu Lumetovi stačí pár miestností a dokáže stvoriť neuveriteľne napínavý film. Skvelí herci na čele s Henrym Fondom a výborný scenár ponúkajú mrazivý a desivý príbeh. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Peter George, autor knihy „Red Alert“, která byla předlohou pro Dr. Divnolásku, dal autory knihy „Fail-Safe“ k soudu za plagiátorství. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. (Djkoma)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)

Reklama

Reklama