Dvanásť rozhnevaných mužov

Po dlouhém sebepřemlouvání jsem se odhodlal snímek shlédnout, jedna místnost, 12 chlapů, každý jiný a každý svůj názor, asi by to byl krátký film, kdyby se hned všichni shodli :D naštěstí se tak nestalo, a když se postupně daly všechny indície do hromady, tak věřím, že to byl správný úsudek kolektivu. Mě osobně o tom přesvědčili. Bohužel jsem se přistihl, že filmu nevěnuji úplnou pozornost, ta se dostavila až v závěrečné asi patnáctiminutovce, kdy se schylovalo k rozuzlení. 4* (02.07.2018)

Ono fakt stačí málo. Pár lidí, jedná místnost, skvělé herecké výkony, chytrý scénář - a bum, můžete vytvořit naprosto dokonalý film. A přesně tím Dvanáct rozhněvaných mužů je. Musím se přiznat, že něco tak napínavého jsem už nějakou dobu neviděl, snad jenom na začátku února tohohle roku film Perfect Blue, ale pak už dlouho nic. Tohle přesně je ten snímek (a je jich strašně málo) na kterém se špatně hledají nějaké chyby - jsou zde chytře a uvěřitelně napsané dialogy, naprosto perfektně a bezchybně vykreslené postavy, a to prosím pěkně všech 12, děj se zde vyvíjí naprosto přesně, jak má a postavy se v něm chovají maximálně uvěřitelně a úžasná filmařina, ve které žádný záběr nemá sebemenší chybu, celý tenhle dokonalý film podtrhává. A tohle všechno se dalo vytěžit z tak mála věcí. Jsem z toho naprosto nadšený a to tolik, že jsem z toho až sám překvapený. Navíc atmosféra je tady tak neskutečně hustá, že by se dala krájet a to sledujeme film z roku 1957 který se odehrává v jen jedné, jediné místnosti. Tady se dá poznat talentovaný režisér, protože vytvořit z takového minima něco tak velkolepého, to fakt smekám. Něco tak geniálního člověk vidí fakt jen jednou za čas a osobně bych tenhle film označil jako jeden z nejlepších, jaké jsem kdy za celý svůj život viděl. Jestli má na to, aby se dostal do mé Top 10, ukáže čas, každopádně místo v mé druhé Top 10 už jistě má. Za mě absolutní nadšení a nic jiného než plný počet tomu dát nemůžu. 5* (18.03.2020)

rozpočet: $350,000 (30.11.2006)

Krásná lekce minimalismu. A perfektního. Tleskám Sidney Lumetovi za jeho um, který dokáže přitáhnout diváka a nepustit ho až do závěrečných titulků. Tleskám hercům, kteří v takovéto konkurenci dokázali být sami sebou a lišit se jeden od druhého. Tleskám Reginaldu Roseovi, který dokázal nepříliš zajímavý námět přetavit v nadprůměrný scénář. Dál už tleskat nebudu, bolej mě ruce. (26.09.2007)

Neskutečná pecka. Kromě všeho, co už tu napsali jiný, je to pro mě i film o síle ducha a inteligence a podložený argumentace proti omezenosti a tuposti a předsudkům. Padesát let a ten film nestárne a nestárne... (21.01.2008)

Film, který jsem si jednou pustil o půlnoci a hltal jsem ho jako drogu. Nechutně vykreslená společnost lidí, co mají rozhodnout o životě a smrti mladého kluka a každý má jiný důvod (nezájem, zkušenosti z minulosti ...). Film u kterého budete napjatí až do konce. (28.05.2008)

Dvanásť mužov v jednej zamknutej miestnosti rozhoduje o osude mladíka obvineného z vraždy vlastného otca. Ako plynuli minúty tak sa stupňovala napätá, nervy drásajúca atmosféra dokreslená výbornými výkonmi všetkých predstaviteľov. Taký dramatický príbeh sa tak často nevidí. Základným kameňom bola miestnosť ktorá predstavovala akúsi komoru v ktorej sa to všetko muselo rozhodnúť a v ktorej sa rozliehala nemohúcnosť, depresia, hnev a iné duševné výlevy. Bál som sa (nudy), no po skončení filmu môžem s čistým svedomím povedať že bezdôvodne. Teraz naozaj chápem prečo sa toto dielo stalo klenotom svetovej kinematografie. 90% (10.01.2009)

Výborné krimi drama s výbornou režií, výbornými hereckými výkony, výbornou atmosférou a výborným scénářem, který nedovoluje ani minutu nudy. Sečteno podtrženo 5 výborných hvězd. (12.03.2010)

Ani nevím, kdy naposledy se mi stalo to, co u Dvanácti rozhněvaných mužů. Na konci filmu jsem měl totiž husí kůži. Nádherná ukázka toho, že není potřeba mít stamiliony dolarů a tuny efektů k tomu, aby se dal natočit nesmrtelný film. Ano možná by se ty miliony hodily, ale maximálně na to předat je scénaristovi, režisérovi a hercům. Ti všichni totiž odvedli neskutečné. Natočit takhle působivý film, v jedné místnosti s partou 12 chlapů, není lehké, ale o to víc se cení, že se to povedlo. (24.09.2010)

Skvělé argumentování v brilantně napsané konverzačce! (02.04.2011)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, už po pár minutách jsem tušil, že to bude film u kterého se nebudu nudit. Tento snímek mě donutil přemýšlet, zamyslet se a ještě se mu podařilo udržet mou pozornost na 200% a to mám na filmech nejraději. Ten, kdo film neviděl a odradil ho popisek: "celý film se odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni", tak by se neměl nechat ovlivnit, protože právě proto je film ještě jedinečnější. Když už jsem u hodnocení, tak musím zmínit Jiřího Voskovce, který sice nebyl tak vidět, ale jeho hlas byl stejně duležitý jako těch ostatních jedenáct. Je to jedinečný film, který bude těžko kdo překonávat. (15.04.2011)

Dokonalé a bezchybné televizní drama. Ukázka a příběh o názorech lidí, jejich nezájmu, rozhodování a ovlivňování, předsudcích, obviňování, nejistotě a ukázání, že vše nemusí být tak, jak se to zdá být, a že na vše je možné pohlížet i jiným způsobem. Při té hodině a půl jsem byl napnutý k prasknutí a emoce, podmaněné realistickými herci, z filmu jen čišely. A to vše v režii a scénáři s dialogy, jimž nejde nic vytknout. (12.01.2014)

Komorná konverzačka na najvyššej úrovni. (21.09.2015)

Nejvíce mi nesedla ta atmosféra filmu. Mám ráda, když je film psychologický, protože mě to nutí přemýšlet o věcech nad kterými bych normálně nepřemýšlela a to mě na tomhle docela bavilo. Ale ty nekonečné rozhovory stále o tom samém dokola, chápu, že tohle mělo na diváka po psychické stránce zapůsobit, ale já jsem se nudila. (12.07.2016)

Verdikt: Časem to přece jen, chtě-nechtě, ztratilo určitou část své dramatičnosti a napětí. Vše se soustředí do dialogů, nic více není pořeba a začíná 'hra' o život. (28.07.2007)

1 místnost. 12 mužů. 11 pro. 1 proti. 35 stupňové vedo. Dlouhé hodiny. 1 těžké rozhodnutí. Je to jednoduché a ve svých dialozích dokonalé. Sidney Lumet se už asi nepřekoná. (05.01.2008)

684. hodnocený film: Netušil jsem, že takhle starý film se mi dostane do iPodu a že jej zkouknu s takovým nadšením, s jakým, jsem jej také shlédl. Jde o plejádu 12 rozdílných rozhněvaných mužů, jeden na druhého, skupinku různých charakterů a mužů, kteří nemají prachnic společného než jen to, zda bude obviněný madík vinnen či nevinnen. Naprosto mě film pohltil a náramně jsem se koukal se zaujetím na Jiřího Voskovce, který si zde střihl ne ledajakou roli. Prostě paráda. Konec filmu je také skvělý a hlavně překvapivý. 5* je jasným vyřešením tohoto případu a Dvanáct rohněvaných mužů má dalšího velkého obdivovatele v podobě Druida Karlose... 5* (27.02.2009)

Tvůrci seriálu 24 hodin si mysleli, kdovíjak nejsou originální a přitom příběh odehrávající se v reálném čase tu byl už skoro padesát let - a neskonale dokonaleji natočený. Skvělá kamera s dlouhými záběry, změna techniky ruku v ruce s vývojem situace - to vše dotváří dokonalou atmosféru snímku, u kterého jsem se ani vteřinku nenudil. (03.06.2009)

i po více než padesáti letech naprosto bezvadná záležitost, ve které kamera díky vypiplanému scénáři a výborným hercům nemusí opustit jednu jedinou místnost a přesto film ani na chvilku nenudí. (03.08.2009)

Jedna propocená místnost a 12 obyčejných mužů v bílých košilách a co z toho? 90 minut strhujícího příběhu. Příběhu, který je především oslavnou lidských schopností v čele s argumentací. Zapomeňte vy, kteří jste stejně jako já trošku zaujatí ke staršíím filmům, tady na tom vůbec nesejde. Tenhle film bude aktuální vždycky, protože i během své krátké stopáže a minimálních možnostech jde do niter lidské psychiky. Přestože o těch 12 mužích nevíme vůbec nic, během té krátké doby dostaneme dokonalou studii jejich charakterů. Až na konci mi vlastně došlo, že Henry Fonda měl svojí zpochybňovací a přesvědčovací roli usnadněnou, protože proti němu nestála žádná podobně výrazná osobnost. Zastánci verdiktu "vinen" jím byli z důvodů rasismu, nutnosti vylít si zlost z vlastního pokaženého vztahu se synem, či znuděnosti, chtějíc rychlý konec a většina ostatních manipulovatelní lidi bez názoru. Právě manipulovatelnost lidí a neschopnost obhájit si svůj názor mě brala během filmu nejvíc a člověk si tam možná často vzpomněl na své známé nebo i na sebe. Tohle je prostě film k zamyšlení a možná vůbec nejdokonalejší ukázka, jak i s absolutním minimalismem lze v kinematohrafii uspět. Stačí k tomu pár lidí, kteří se dokonale vžijí do svých rolí, banální případ a hluboký záběr do lidscké psychiky. Masterpiece a oprávěný člen TOP 10! (25.11.2009)