Město a město

Jak me bavila knizka, tak tohle bylo celkem zklamani. Asi to chtelo na reziserske sesli vetsiho vizionare, nebo alespon vizualniho vypravece. To, ze v kazdem zaberu se neco v postprodukci rozmaze a tim se bude ilustrovat atmosfera rozstepenosti, mi neprislo jako dobra volba. Take to klidne mohli o dil, nebo dva zkratit. Ke konci mi uz tekly nervy z toho vecneho bloumani po ulicich a jeskynich a pohledu nepohledu. (06.11.2020)

Doporučuji překousnout první poněkud nudnější epizodu. Od druhé se to rozjede. David Morrissey mi do role moc nesedl. Asi chápu, že Shankland chtěl určitý prototyp otravného patrona bez charizmatu. Což Morrisey splňuje výborně. Bohužel to má pak vliv i na dojmy diváků.:-) Knižní předlohu neznám, ale tušil jsem, že to bude typ seriálu, který mám rád. Jako třeba Counterpart. Takže jsem ocenil, když se v druhé epizodě konečně začalo něco dít. (11.07.2022)

China Miéville patří mezi nejzajímavější a nejnápaditější evropské knižní autory současné doby. A Město & město, přirovnávané k tvorbě F. Kafky, mě svým pojetím a vystavěním světa bavilo podstatně víc než jiné jakékoli jiné sci-fi či fantasy, pracující se stokrát ohranými genericky repetitivními vzory starších autorů. Ani ne tak kvůli příběhu ale spíš pro prostředí, do kterého je zasazený. K seriálové adaptaci jsem přistupoval s nedůvěrou ale po prvním dílu jsem velmi příjemně překvapen. Prostředí Beszelu - koktejl východoevropských a blízkovýchodních prvků s žigulíkama a občasnou stodvacítkou, je ztvárněno výborně, stejně jako poměrně abstraktní, mentálně-kognitivní pojetí odtržení obou měst. Doufám, že tvůrci laťku udrží. (18.04.2023)

Kniha mě bavila a minisérie Toma Shanklanda též. Je však znát malý rozpočet, ale na druhou stránu to zachránili herci a atmosféra vytvořených "měst", takže celkový výsledek je nadprůměrný, přestože došlo k určitým změnám oproti předloze. Kvituji, že autor předlohy působil alespoň na pozici konzultanta :-)). Dobré 4 hvězdy. (23.05.2020)

Další ze seriálů, který mate tělem, jak si hraje na něco chytrého, a nakonec z toho vypadne příručka pro sebevrahy a nic víc. Všechny ty náznaky, historie, vykopávky, podivnost dělení, odkazy na totalitu - nic z toho zde nakonec nehraje roli, takže se díly díváme na něco, co se dalo říct kratším způsobem, a stejně by to vyznělo povrchně. Četl jsem od autora Nádraží Perdido, a to je v podstatě to samé - hromada stránek popisů, snaha o atmosféru, ale postavy jednaly jak dementi a příběh se nakonec přes tu spoustu stran ukázal naprosto jednoduchoučký, že by jej sfoukl žák základní školy. Pan spisovatel je prostě jen ozvláštňovač, ale kromě toho samoúčelného ozvláštňování, jež nakonec nikam k ničemu nevede, nedovede napsat ani jak šla babička na nákup. (27.06.2023)