Woman at War

Zelení soudruzi z Islandu mohou být hrdí - hysterickou zelenou propagandu mají pro tuto pětiletku splněnou na 105%. Nemusí točit už nic dalšího, tohle veledílo saturovalo půdu eko-komunistických fantazií na celé roky. V další pětiletce by mohli natočit pokračování, kde by byla v hlavní roli Svatá Gréta, která bude 24/7 oblétávat Island soukromou stíhačkou a shazovat napalm na zlé lidi, kteří pijou čaj brčkem :-D p.s.nápad s umístěním hudby přímo do scény byl vcelku legrační, dávám za něj jednu hvězdičku. (12.08.2019)

Za zvuků insladsko-ukrajinských trojtěles je nám servírován příběh, který se vůbec nezdráhám označit slůvkem bizarní. A také hodně originální a vynalézavý, tak na mě aspoň po celou dobu svého trvání působil. Jinak víceméně souhlas s tím, co napsali moji oblibenci, jen s tím drobným rozdílem, že pokud náhodou máte sestru a jste jednovaječná dvojčata, raději ji na tenhle film neberte, mohla by si to ještě špatně vyložit a není nad to mít vztahy v rodině na klidné a ničím nerušené úrovni. (09.06.2019)

Hlavná hrdinka, učiteľka hudby a dirigentka zboru spevákov, sa s tým vo voľnom čase nesere. Uskutočňuje starostlivo pripravené sabotáže a skraty elektrického vedenia, dávajúceho energiu spoločnostiam, ktoré masívne drancujú nerastné bohatstvo a prírodu Islandu. Jasné, že ide z pohľadu vládnej moci o závažné trestné činy, ktoré je potrebné stíhať a ich páchateľov čo najskôr účinne eliminovať. Aby biznis mohol nehatene pokračovať ďalej, podporený masívnymi čínskymi a americkými peniazmi. Zúfalá bojovníčka preto píše manifest, kde upozorňuje na existenciu nepísaného práva, ktoré dáva človeku možnosti vykonávať sabotáž extrémne agresívnych korporácií akýmkoľvek spôsobom, tak aby sa eliminoval ich vplyv na čo najnižšiu úroveň. Popritom ale hrdinka rieši vlastné nenaplnené materstvo formou  adopcie osirelého dievčatka z Ukrajiny. Rieši aj vzťah k vlastnej sestre, ktorá sa pridala k astrálnym ezopičovým spoločenstvám jógy, ašrámu, hľadania vlastných čakier v spleti splývavých farebných batikovaných rób a kamenných náramkov. A rieši aj vzťah k svojmu "možno" strýkovi, ktorý toho veľa nenakecá, ale pomôže jej, vždy keď je to potrebné. Umelá a trochu navyše je línia o všadeprítomných muzikantoch, či už kapely z Islandu alebo krojovaných speváčok z Ukrajiny. Inak fajn. (21.06.2021)

Hezky natočená, manipulativní hipsterská zelená agitka. Chvíli jsem tomu chtěl hvězdičkově uznat nadprůměrné kvality, ale ne, nebudu se do toho nutit. Film, který diváky nekriticky nutí sympatizovat s ekoteroristkou a ostentativně přehlíží možnost, že její konání možná není tak úplně košér - protože všichni její ideoví protivníci jsou ukázaní jako psychopati neochotní naslouchat. Proč se ta paní třeba normálně občansky neangažuje - z toho, co o ní víme, bych usuzoval, že času by na to měla spoustu. Druhá věc je, že toho o hrdince právě vlastně až tak moc nevíme. Proč ta jediná "paní rozumná" třeba nemá vztah nebo se jej nepokouší najít? Nemůže mít vlastní děti, má špatné zkušenosti s muži? Nevíme. Víme jen, že paní "ví, že má pravdu" a proto strhává elektrické vedení, a že by ráda adoptovala ukrajinskou holčičku. Spoiler: Závěr pak má být asi takovou pozitivní tečkou, "na paní se usmálo trochu toho štěstíčka", ale já teda viděl primárně sobeckou osobu, které vlastně všecko vyšlo, i to, co byla ochotna obětovat, přičemž se navíc bez většího zaváhání vyhne vlastní zodpovědnosti. Protože tihleti přírodní aktivisti jsou zvyklí, že pro ně pravidla neplatí, to známe i od nás, že jo. Konec spoileru. Tak tomu já teda tleskat nebudu. Že je Benedikt Erlingsson z jiného těsta, to jsem poznal už u koní, teď jsem si to jenom potvrdil. (06.02.2019)

Mám rád takéto filmy bez pseudohrdinstva a superefektov, pôsobia prirodzene a na mňa aj trošku psychologicky. Keď som tento film dopozeral, nejakú chvíľku som stál pri okne a pozeral von na tie všetky paneláky a lampy a cesty a rozmýšľal, či je možné ešte vôbec zničeniu Zeme ľuďmi nejako zabrániť. Hoci nie je filozofický a dôvody počínania hlavnej hrdinky sa takmer nijako nerozoberajú, spontánne privodí divákovi otázku: Kde sú hranice? Chvíľkou filozofie je akurát čítanie jej manifestu: „Sabotáž naší přírody, která způsobuje oteplování planety a okyselování moří, je zločinem proti veškerému životu na Zemi. Mezinárodní koncerny jsou hnací silou tohoto zločinu, kterou očividně nemůže zastavit už ani demokracie. Žádám všechny, kdo tohle čtou, aby povstali, aby použili svou vynalézavost a působili škody těmto koncernům. To je totiž jediný jazyk, kterému tyto bezohledné globální koncerny rozumí. Sami totiž touto metodou pracují. Škodí přírodě i společnosti. Existuje právo, které je nadřazené všem lidským zákonům. Nelze ho nijak obejít. Slouží k ochraně života a zajištění zdraví budoucích generací. Současná generace je velmi silná, ne-li nejsilnější, co kdy byla. A je také tou poslední, která může reagovat a zastavit válku proti Matce přírodě. Pro naše děti a vnoučata už bude pozdě, ty už nebudou moct změnit nic. Momentálně je to na nás, abychom konečně jednali.“ (03.11.2019)