Wolfsmadchen

Pro mě jeden z nejkrásnějších filmů a velmi osobní zážitek. Christopherově touze po svobodě a jeho útěku z civilizace do nádherné přírody rozumím. Konzumní život ve městě,  hluk, neustálý shon... nejraději bych to i já vyměnila za alespoň pár okamžiků  v lůně čistých  a nikam nespěchajích lesů a hor. Ano umřel. Ale i tak to myslím stálo za to. Kdy a jak umřeme je určitě důležité,  ale to jestli jsme před tím aspoň chvíli žili šťastně a svobodně, to je důležité taky.

Kdo neviděl Baraku neviděl svět. Neskutečně krásné záběry, dokonalá kamera, úchvatné přírodní scenérie, orientální tance, duchovní rituály. Všechna nádhera i krutost přírody i lidí s jejich velikášskými  nabubřelými stavbami a vrakovištěm tisíců letadel, to vše v kontrastu s bezbrannou poetikou přírody. Podbarveno všeobjimajici hudbou. Požehnané dílo,  které nemá dál smysl popisovat v recenzi slovy. To musite vidět... a procítit.

Nejraději bych si taky pořídila luk, ale nejsem tak militantní jako paní Halla. Vlastně jsem chtěla říci tak statečná. Co ale udělat chci, je podepsat její Prohlášení: "Znečišťování přírody je zločinem proti celému lidstvu. Musíme se všichni vzbouřit a rozumem i silou těm firmám co nejvíce škodit! Ničemu jinému takové nemorální nadnárodní korporace nerozumí. Samy tak fungují, používají hrozby a útoky na přírodu i společnost. Útoky na životní prostředí,  které způsobují globální oteplování,  jsou zločinem proti celému lidstvu a proti životu na Zemi. Podnětem k takové činnosti jsou zájmy korporací,  které nezastaví ani demokracie. Existují zákony nadřazené lidským zákonům,  které nevznikly včera ani nezaniknou zítra.  Je naším výsadním právem chránit životy a zdraví příštích generací. Jsme poslední generace,  která může zastavit Válku proti Matce Zemi. Naše děti a vnoučata nic nezmění, bude už pozdě! Teď nebo nikdy. Je to na nás. Paní hor."

Baladický příběh ze středověku,  temný i neuvěřitelně romantický. Již viděno několikrát, ale pokaždé se o ty dva bojím, jestli jejich láska dojde naplnění. U tohoto filmu mě také poprvé napadlo, že by nebylo špatné  mít svého vlastního vlka! Někoho kdo mě jako šelma hlídá v noci a na jehož mocné paži si mohu odpočinout po náročném dni, kdy pořád jen kolem něčeho lítám :)

"Mykologicko-ekologický art horor" jak vtipně pojmenoval tuhle nádhernou surrealistickou filmovou báseň InJo a já s ním souhlasím. A taky vizionářský. Až  se Matka příroda definitivně naštve a pošle na nás místo covidu houbové mutace, budou lesy plné "pánů tvorstva" už jen tiše obrůstajících mechem a houbami a směřujících tak konečně k symbióze s přírodou.  Melancholický, hrůzně krásný film.