Maják

Na hranici bláznivého sna a děsivých skutečností. Originální opuštěné prostředí, které působí někdy poeticky a jindy strašidelně. S mladým sluhou jsem se brzy málem stotožnil a chvilku mu záviděl život s moudrým člověkem na odlehlém místě, abych pak za chvíli zase pociťoval neskutečnou bezvýchodiskovou tíseň věčného uvěznění. Maják mne od začátku fascinoval, vtáhl do sebe svou minimalistickou atmosférou a osobitými hereckými výkony obou protagonistů. Willema Dafoe bych bez vědomosti předem opravdu nepoznal, že jde o mladého pana vyšetřovatele z "Hořící Mississippi", nicméně mohu konstatovat, že to coby herec za víc než 30 let od mnou nedávno viděného filmu dotáhl na špičkovou úroveň, a jeho mladší kolega (R. Pattinson) mu znamenitě přihrával. U filmu mne provázela řada emocí včetně smíchu i zděšení. Hodně nedivácký kousek mající blízko k totálnímu šílenství i genialitě zároveň, s několika zajímavými odkazy (postava Moby Dicka z Bílé velryby) a hlubokými obrazy (světlo jako nalezení svobody, očista, ale i záhuba)... 85% [Kino Úsmev, Košice] (navštíveno v rámci # Season Challenge Tour 2020: 3. téma – studio A24 ) (17.01.2020)

Nejlepší adaptace Lovecraftovy povídky, kterou Lovecraft nikdy nenapsal. Mistrovsky děsivá kompozice alegorií a symbolů smíchaná s naprosto dokonalou formou a herectvím. Kdyby se mě někdo zeptal, co si představuji pod slovem "horor", odkázal bych ho přesně na filmy tohoto typu - filmy, kde největším děsem je právě lidská mysl (mnohdy spojená s něčím, co není s to obsáhnout) a kde tvoří film atmosféra, nikoliv (více či méně) laciné krátkodobé útoky na divákův obranný reflex. (18.04.2020)

V rekonstrukci reálií 19. století a vizuálního stylu starých filmů nebývale vypiplaná kuriozita na jedno zhlédnutí, dávající asi tolik smyslu (a tak ledabyle poslepovaná) jako vyprávění opilého námořníka, který si přečetl Bílou velrybu a pár odstavců o řecké mytologii (zejm. vyprávění o Prométheovi) a psychoanalýze (až po zpacifikování kontrolujícího superega se dostanete k id). Zápletka stojí na vodě, vztah mezi oběma muži na pálence. Namísto dramatu nebo nějakého charakterového vývoje jen budování atmosféry, jež ve výsledku nikam nevede, k ničemu neslouží, neopodstatňuje ji žádné sjednocující téma, kterého by se film držel. Prostě jenom je. Neurčitost, výstřednost a náznaky vědomí vlastní brakovosti působí jako scenáristický naschvál, jako snaha prodat jednoduchou, do sebe zahleděnou hororovou báchorku dramaturgům áčkových festivalů. Když si ve filmu každý něco najde, nutně to neznamená, že se v něm skutečně něco nachází. Vzhledem k tomu, jak moc to stojí na dvou hercích a zvukových efektech, raději bych to viděl v podobě absurdní divadelní hry, u které by strhující herecké výkony spíš dokázaly překrýt tu strašlivou repetitivnost, předvídatelnost a nulový spád. 55% (03.01.2020)

keď som sa v piatok na tento film nedostal a v pondelok urobil dobre, že som si šiel lístky kúpiť hodinu vopred, lebo veľká sála bola znova na prasknutie plná, hovoril som si - čo môže byť na artovom old-schoolovom komornom filme, o ktorom som ja sám až donedávna nepočul, také príťažlivé, že sa okolo toho rozvíri taký "hype"... a potom som si to pozrel a musel uznať, že ten film bude určite ľudí rozdeľovať na 2 skupiny - na ODPADlíkov a 5-HVIEZDičkárov, lebo je to presne ten druh filmu... a možno to je aj odpoveď na to, prečo tie plné sály... každopádne toto považujem za vrcholnú filmárčinu, ten film skrátka v sebe niečo má, niečo, čo mali staré dobré filmy a nie dnešný generický produkt (nielen hollywoodsky, ale v poslednej dobe už aj "festivalový európsky"), konečne niečo, čo človeka vtiahne a zaujme, niečo, čo má mágiu. (14.01.2020)

Dneska se indie říká už skoro všemu ať už v hudbě nebo ve filmu, ale tohle opravdu indie je. Brutální, násilné, sprosté, ale také artovní a opravdu jiné... Kulisy příběhu jsou až banálně jednoduché. Kus šutru kdesi v moři daleko od severoamerických břehů neustále otřískávaný rozbouřeným mořem a plískanicemi, maják, jeho strážce a pomocník. Kolem jen moře. Nečekejte však žádný Jadran. Tady se vlny za vichřic tříští přes skálu o samotný maják až do jeho poloviny... A moře je tu rozbouřené často. Klidnější počasí doprovází mlhy, takže pro zajištění bezpečnosti lodní plavby je třeba o maják náležitě pečovat. Nejen o to světlo tam nahoře, ale i o parní stroj, který pohání sirénu. Ta v pravidelných intervalech hukotem ohlašuje pozici skály. V kakofonii tohoto houkání, děsivého hučení moře a vytí větru ve střeše domku strážce majáku se divákovi velmi pomalu odvíjí příběh totální paranoi. Dva chlápci, chlast, hříchy z minulosti, výčitky a děsně malý prostor ze kterého není kam utéct . Pár dnů to jde vydržet, ale služba na majáku je dlouhá... A tak tu máme poctivé drama v opravdu interesantním prostředí. Místo bylo vybráno dokonale. Dafoe i Pattison hrají o stošest, Dafoe měl navíc skvělou starou mluvu, ale tomu celému něco prostě chybělo. Něco u čeho by se člověk více bál a pokud to mělo být drama, mělo by to divákovi zrychlit tep. Bohužel se tak nestalo a o hororu tu už vůbec nemůže být ani řeč. Buď jsem v sobě neměl flašku ginu, nebo nevěřím na mořské panny a Neptuna, snad je to i tím, že nejsem námořník, zkrátka a dobře nebyl jsem s filmem na stejné vlně. Někdy prostě super vizuál a výborné herectví nejsou vše... Dávám za 3 mrtvé racky. * * * (19.01.2020)