Maják

Eggers má evidentně brutální vize a na rozdíl třeba od Astera a jeho Midsommaru se mu je daří naplnit tak, abych ke konci filmu neuvízl někde na půli cesty mezi transem a zklamáním. Jsem plný. Klaustrofobní, mytologické peklo, které je stejně tak opojné jako zábavné. A Dafoeho věta „Člověk, který nepije, ať raději dobrý důvod k tomu má“ je moje nová oblíbená hláška. (04.01.2020)

♫ Jednou plác mě přes rameno Dafuck zvanej Prd, mám pro tebe, hochu, kšeftík, ač topornej seš zmrd. Objednal jsem samohonku, jedem na maják, tam jen budem čumět do mlhy a klopit ten dryják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Teď u stolu, dva vypatlanci, jen tak sedíme, v deliriu pičoviny přes pysky cedíme. Kde asi tak má ryba kundu, jó to bych věděl rád, už nechci ho těm mořskejm pannám furt mezi kozy cpát. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Prej Melvil prcal keporkaka, Dafuck přehání, mám však bouli v rozkroku, v pravačce cukání. Honění a denaturák má každej arťák rád, no není divu, že všem záhy šplouchá na maják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Homopýr zvanej Patyzón sem tam skákne pro uhlí, no všichni kromě hnědopichů už nudou vytuhli. Na pobřeží místo ženskejch mávaj makrely, a tak zase, kurva, skončíš v něčí prdeli. / A proto výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. ♫ V černobílém, kosočtverečném formátu natočené pičoidní žvanění a halušky dvou vychlastaných dementů, jednoho skvělého herce a jednoho slizkého koženého neumětela. Nekrotizující delirium tremens, hodné doporučování těm nejhorším nepřátelům, které byste nejraději otrávili xmrti. Bobo Vaječňák vypustil zatím svůj nežluklejší úser, jímž zaslouženě rozšířil dosavadní trio nejbestiálnějších audiovizuálních zabijáků světa - Aronofský – Vontrýr – Refn - na kvarteto. (02.01.2020)

Velmi zábavná ujetost, kde na mně v první řadě fungoval neotřelý vizuál (neotřelý tím, že kopíruje postupy a techniky, které filmaři opustili už před desítkami let) a v řadě druhé je fenomenální opora v perfektní herce, na kterých tenhle film stojí a padá. Místy je to dílo šílené (skoro jako kdyby se ze Švankmajera stal sexuální zvrhlík), evidentně v některých věcech inspirované lovecraftem (ovšem ne v postavách, ty v jeho povídkách šílí až na samém konci příběhu, zde šílí postupně a vzestupně). Zkrátka moc povedená jednohubka i díky nepřepalení stopážii (dovedu si představit, že jiná tvůrci by z toho vykřesali existenciální filosofování na dvě a půl hodiny). (11.05.2020)

Stejný, jako Čarodějnice. Režisér si libuje v atmosféře, ale zároveň z filmu dělá neprostupnou hradbu, kde Vám ztěžuje vše, jenom aby Vám zážitek z filmu výrazně znechutil. Po herecké stránce dvou rolí (Dafoe vs. Pattinson) absolutní skvost, ale v černobílém filtru a v prostředí, které je až strašidelně morbidní – a navíc se skrytým zlem, jak od Lovecrafta. Vlastně všechno, co se mi líbí, ale pro nepřístupnost filmu se těžce hodnotí líp, než třemi hvězdami. Nevšední zážitek to ale bezesporu je. (30.01.2020)

Dneska se indie říká už skoro všemu ať už v hudbě nebo ve filmu, ale tohle opravdu indie je. Brutální, násilné, sprosté, ale také artovní a opravdu jiné... Kulisy příběhu jsou až banálně jednoduché. Kus šutru kdesi v moři daleko od severoamerických břehů neustále otřískávaný rozbouřeným mořem a plískanicemi, maják, jeho strážce a pomocník. Kolem jen moře. Nečekejte však žádný Jadran. Tady se vlny za vichřic tříští přes skálu o samotný maják až do jeho poloviny... A moře je tu rozbouřené často. Klidnější počasí doprovází mlhy, takže pro zajištění bezpečnosti lodní plavby je třeba o maják náležitě pečovat. Nejen o to světlo tam nahoře, ale i o parní stroj, který pohání sirénu. Ta v pravidelných intervalech hukotem ohlašuje pozici skály. V kakofonii tohoto houkání, děsivého hučení moře a vytí větru ve střeše domku strážce majáku se divákovi velmi pomalu odvíjí příběh totální paranoi. Dva chlápci, chlast, hříchy z minulosti, výčitky a děsně malý prostor ze kterého není kam utéct . Pár dnů to jde vydržet, ale služba na majáku je dlouhá... A tak tu máme poctivé drama v opravdu interesantním prostředí. Místo bylo vybráno dokonale. Dafoe i Pattison hrají o stošest, Dafoe měl navíc skvělou starou mluvu, ale tomu celému něco prostě chybělo. Něco u čeho by se člověk více bál a pokud to mělo být drama, mělo by to divákovi zrychlit tep. Bohužel se tak nestalo a o hororu tu už vůbec nemůže být ani řeč. Buď jsem v sobě neměl flašku ginu, nebo nevěřím na mořské panny a Neptuna, snad je to i tím, že nejsem námořník, zkrátka a dobře nebyl jsem s filmem na stejné vlně. Někdy prostě super vizuál a výborné herectví nejsou vše... Dávám za 3 mrtvé racky. * * * (19.01.2020)