Leto

Krásná artová lyrická vzpomínka na Machaila Naumenka a Viktora Coje, na dobu, kdy tito dva opravdoví rockeři začínali čeřit vody leningradské hudební scény, na nespoutanost mládí spojenou s rebelstvím, přátelstvím a láskou. Po všech stránkách příjemný snímek využívající jak vynikající autentickou muziku svých hrdinů, tak i některé skutečné zápaďácké hity, jež navíc obdařuje navýsost uměleckým zpracováním, které baví a současně vypráví. Perfektní den prostě je, když jdete do zooparku, potom do kina a nakonec pěkně domů. 95 % (25.08.2018)

Velké překvapení karlovarského festivalu. Zdejší anotace mě totiž příliš nezaujala, a tak jsem nechala zhlédnutí až na Ozvěny. No a vyplatilo se. Hodně nezávislý, hodně jiný, hudební snímek o počátcích rockového undergraundu v Rusku (SSSR). Spíš než o dramatizaci jde o romantizaci celého období. Přesto v divákovi zůstává hořká pachuť nesvobody. Skvělá hudba, hravý vizuál nebo podmanivá romantická linka dohromady s příjemně ospalou náladou vrcholícího léta dávají vzniknout unikátnímu zážitku. (11.08.2018)

V roce 2018 vešel do kin zprvu nenápadný počin Bohemian Rhapsody, óda na život a hudební genialitu zanzibarského rodáka Freddieho Mercuryho, jenž následně vybobtnal do masivního kasovního trháku a rozšířil fanouškovskou základnu Queen o miliony nových poslucháču a ze snímku se stal evergreen, jenž pokud někdo ze skupinky mladistvých neviděl, tak byl automaticky označen za exota a trapáčka těmi, co se chlubili několikanásobnými návštěvami. I já jsem patřil k těm, co BoRhap adorovali jako skvělou věc i když s menšími výtkami, ale o nejlepší hudební počin toho roku, a vlastně celého nového subžánru, se rozhodně nejedná. Toto pomyslné místo patří snímku Léto, jenž má podobné vyprávěcí postupy jako BoRhap, také se více zaměřuje na oslavu hudby jako takové než na životopisnou zpověď. Na rozdíl od našich přátel z Británie na to šli Rusáci zcela jinak, odvážněji a vlastně mnohem lépe. Oslavu hudby vzali mnohem šířeji, s notnou dávkou obdivu i nostalgie se tu vzpomene na mnoho pilířů rockové hudby, jmenovitě třeba na Davida Bowieho, T. Rex, The Velvet Undergroud, Beatles, The Rolling Stones, The Who a mnoho dalších. V rámci životopisné je to taky výrazně odlišné, co tak vím, tak nepravd a přibarvení skutečnosti pro snadnější tvorbu dramatických oblouků je podstatně méně a snímek se zaobírá i trpkým životem v Sovětském svazu společně s představením undergroundové hudební scény, jež byla soudruhy tolerována ani ne napůl, což je podníceno mimo jiné i černobílou estetikou zdárně prezentující typickou šeď takového života. Léto má však i jiné slibné atributy, například muzikální čísla, jež svým freneticky živým tempem a hravou choreografií dokáže vyprodukovat vskutku zapamatovatelné variace na klasické hudební klenoty (nejvíce ve mě rezonuje All the Young Dudes) a mnoha další nápaditosti, jež tu nebudu nijak rozepisovat, ať z toho taky něco máte. Léto je perfektní hudební snímek a asi nejlepší z té už celkem početné skvadry jemu podobných, jenž svou odvahou a nečekanou souhrou několika ryzích nápadů a kvalit drží pohromadě jako monumentální klasika, již se aspoň v mých očích už stala. Jestli chcete neuvěřitelně pohodovou, hravou i dravou podívanou se smyslem pro existenciální melancholii, tak Léto je ta správná trefa. 9/10. (24.06.2020)

Mimoriadne stráviteľná filmová jazda, prešpikovaná trpko-úsmevnými epizódkami a výbornými hudobnými vsuvkami. Priznám sa, že o ruskej undergroundovej scéne "zlatých sedemdesiatych" toho príliš veľa neviem, ale pozeralo sa na to fajn, bolo to uveriteľné, plné lásky (nielen) k hudbe, príjemnej nostalgie, mladíckej energie, a to všetko podfarbené horkosladkou pachuťou alkoholu. Palec hore za Skeptika a všetky scény s ním. 8/10. (20.03.2019)

Skúsil som tento vysoko hodnotený film, ale nedopadlo to dobre. Nič mi nehovorí tá hudba, ani leningradská rocková scéna, ani tá umelá atmosféra. Naviac sa tvorcovia snažili byť zaujímaví čiernobielym obrazom. Nemám nič proti starým čb filmom, ale vysoko kvalitný full HD čiernobiely obraz nenavodí atmosféru starého filmu, ani svet nebol v osemdesiatych rokoch takto čiernobiely. Oproti českým a slovenským filmom je tento len takým slabučkým bezzubým hryzkaním do minulej doby, ktorá sa na tom prekliatom východe dnes vracia v ešte horšej forme. (14.04.2023)