Réžia:
Gaspar NoéScenár:
Gaspar NoéKamera:
Benoît DebieHrajú:
Sofia Boutella, Romain Guillermic, Souheila Yacoub, Kiddy Smile, Claude Gajan Maude, Giselle Palmer, Taylor Kastle, Thea Carla Schott, Sharleen Temple (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film sleduje skupinu dvadsiatich tanečníkov, ktorých čaká trojdňové skúšanie v starej škole uprostred lesa. Tu zorganizujú záverečnú párty s veľkou misou sangrie. Atmosféra rýchlo naberá na obrátkach, zjavne sú omámení drogami, hoci nevedia, kto alebo kedy im drogy dal. Netreba veľa a ich stav vyvrcholí neurózami a psychózami, ktoré len znásobuje elektrizujúci rytmus hudby. Kým niektorí z nich sa vznášajú, iní sa prepadajú do pekiel… (ASFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (332)
Nejsem si vůbec jist, zda se mi to líbilo. Nejsem si vůbec jist, kolik kvalit film vlastně má. Nejsem si jist, zda všechny symboly jsou vlastně symboly - hned na úvod, kdy v televizi sledujeme představení jednotlivých tanečníků, je možné si všimnout knížek kolem. Dobře jsou vidět tituly o Fritzi Langovi, Murnauovi, knihy s názvy Suspiria a podobně... ale nejsem si vůbec jist, zda to mělo nějaký reálný dopad ve filmu a šlo o inspirační zdroje, nebo se jednalo jen o náhodu. Dost se mi totiž při sledování Climaxu vybavoval dialog ze Simpsonových, když si Vočko změnil hospodu a dal třeba židle na strop: "To je PM, dobrý, ne?" - "Co?" - "Postmoderna!" - "?" - "No dobře, samoúčelná úchylárna." A přesně tak na mě Climax působí. Jak jinak si vysvětlit závěrečné (?) titulky, které proletí filmem zhruba uprostřed stopáže? Nepochybuju o tom, že jinde než v kině se na to dívat nedá. Už první půle, kdy se střídaly jednotlivý dialogy, jak by kdo koho chtěl ojet, se táhla. Druhá půle, kdy všichni byli sjetí, se sice netáhla, ale v počítači bych ji nedal, taky by mě nudila. Paranoie a šílenství jsem nějak nemohl uvěřit. A filozofickýmu podtextu, ujasňovanýmu na průběžných rádoby hlubokomyslných citátech, už vůbec.I navzdory účasti Sofie Boutelly, kterou jsem si dosud jako blondýnu neuměl představit, a taková je z ní kočka. Gaspar Noé mým oblíbencem ale fakt nebude. Pokud tento film tak moc ohromil Cannes i - co tak čtu ve zdejších komentářích - Karlovy Vary, je to další doklad toho, proč se podobným akcím vyhýbám a vyhýbat vždy budu. ()
Je to jako taneční fever dream. Od zhruba prvních 20 minut až do konce se ten film nezastaví a postupně vás fyzicky smýká ze strany na stranu, až vás na konci úplně vyždímané vyplivne. Asi to není zase tak moc hluboké, ale jako zážitková jízda funguje na jedničku. Zejména, pokud máte rádi filmy, které s vámi fyzicky něco dělají a jste milovníci dlouhých záběrů. ()
Uhrančivé taneční scény za doprovodu dunivé hudby 80. a 90. let. Pokec o sexu bez zábran, roznožky na parketu, močení, zvracení,LSD, krev, dlouhé záběry prostřídá sjetá kamera, co zapomíná, kde je nahoře a kde dole, flirtování, rudé světlo a peklo. V kinosále jsem seděl sám, pak dorazil nějaký pár, který naštěstí po půl hodině zase odešel. Nebylo nic lepšího, než si užít tenhle film samojediný, zejména když se vše zlomilo a nastoupila smršť. Děkuji všem příležitostným divákům, že do kina nedorazili. Stálo to zato. ()
Dejte si trailer. Nemystifikuje. Řekne vám, co od filmu přesně čekat. Nóem políbení mohou jít naslepo. Climax je příběhově ještě víc strohý než režisérovy ostatní kusy a v daných momentech může připomínat pouhé kinematografické cvičení. Pokud ale jdete na až místy nevolnost vyvolávající audiovizuální kolotoč a ne na scénáristický skvost, budete spokojeni. Ze zvukového a obrazového hlediska Climax totiž do diváka buší brutálně. Podobně intenzivní filmový trip letos nenajdete. Celá recenze zde. ()
Hodně se mi to líbilo, byť ne bezvýhradně. Vadil mi ten zdlouhavý úvod s nesnesitelně banálními interview se všemi protagonisty, nesedla mi tam ta Angie na konci (Stouny jsem nikdy moc nemusel a tato jejich notoricky ohraná skladba na mě v kontextu jinak bezchybného soundtracku působila jako pěst na oko) a konečně mi občas vadila chaotická kamera, která mi bránila vnímat, co se vlastně děje na scéně. Jinak za mě ale velké nadšení - ten film má strašně zajímavý výběr herců, ta dlouhá taneční scéna je naprosto geniální, dokonalá hudební a obrazová stránka je kapitola sama o sobě, a celkově jsem v kině u Climaxu prožíval pocit, že jsem takový film asi nikdy neviděl. Takže už jen za tu velkou porci filmařské invence palec nahoru. UPDATE 18. 2. 2019 - Na druhé zhlédnutí v telce byl můj dojem výrazně vlažnější. V kině si člověk aspoň užije pořádně nahlas tu hudbu (plus samozřejmě efekt velkého plátna) - v telce toto odpadá, a zůstane jen hodně divný úvod s TV interviews, následovaný slušnou (rozhodně však ne "geniální") taneční scénou bez jediného střihu, a desítkami dalších minut, zaplněných jalovým žvaněním a více či méně uvěřitelnými excesy, u nichž jsem už nějak nenacházel důvod, proč chtít něco takového vidět. Ty občasné mezititulky v obraze s jakýmisi kvazimoudry jsou pak jen iritujícím detailem navrch. Myslím, že v telce ten film vůbec nefunguje, a nově by se mi už asi nelíbil ani v kině. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (11)
- Název filmu se objeví až na úplném konci. (griph)
- Pro taneční scény Gaspar Noé chtěl, aby herci tancem připodobňovali posedlost jako při rituálních tancích. (hansel97)
- Gaspar Noé na debatě v kinu Aero mimo jiné uvedl, že herci měli volnost jak v dialozích, tak ve výběru toho, jaký osud bude mít jejich postava. (Mates...)
Reklama