THX 1138

Je libo totalitně filozofující sci-fi bez děje, s minimem kulis a nekonečným množstvím číselných hodnot? Pak je THX 1138 správná volba. Musím však upozornit na drobné nebezpečí v podobě roku výroby filmu, neboť spousta scén je proti záměru tvůrců nesmírně zábavná a při brutálních zásazích strážníků dostala moje bránice řádně zabrat (21.01.2012)

Film, který odkrývá všechny přednosti i slabé stránky George Lucase - prostředí a vše spojené s technikou (kamera, zvuk, triky - i když jsem viděl restaurovanou verzi, doplněnou mnoha novými efekty a těžko se posuzuje, jak vypadala originální verze) je tu na vysoké úrovni, samotný příběh režiséra jako by už tolik nezajímal. Je to odosobněné, chladné, divácky neatraktivní a naprosto schválně. Těžko si představit, že autor tohoto díla vytvořil poté Hvězdné války... (15.02.2006)

Dokonalá práce se zvukem a ruchy se bohužel bije s klasickým nešvarem a to neschopností udržet příběh v dobrém tempu po celou dobu. Fascinující vtáhnutí do neméně fascinujícího světa se tak překrývá s nuznou vyprávěnkou o uvědomění, která je zakončena výtečnou akční pasáží. Lucas už zde potvrdil, že má obrovský cit pro budování určitého uzavřeného/otevřeného vesmíru, ale příběh staví nechtěně na druhou kolej. Jediné štěstí, že humor funguje jak má a kupříkladu taková scéna se záchodem je opravdu k popukání. O to více pak zamrzí celková dramatická nevyváženost a neskutečně kýčovitý závěr přesycený slunečními paprsky. (18.08.2005)

Na tenhle film musí být nálada. Lucas nám totiž servíruje svojí vizi nedaleké budoucnosti a ta nevypadá jako něco, co byste chtěli zažít. Téměř celý film se odehrává v bílých interiérech a ty, ve spojení s mrazivou hudbou, dokáží v určitých okamžicích nahnat solidní husí kůži. A na konec musím Lucase pochválit za stopáž. Být to delší, tak to nudí. Takhle si ale, na hodině a půl, film dokáže stále udržovat konstantní atmosféru. A i díky ní se může směle zařadit mezi nejlepší díla svého žánru. (26.01.2009)

Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] (18.10.2021)