Star Wars: Epizoda II - Klonovaní útočia

Opäť nemôžem ináč ako za päť. Výborné sci-fi, ktoré nám servíruje krásny výlet do ríše nekonečného univesa, v ktorom sa odohráva večný súboj dobra a zla. Tempo Lucas naozaj ovláda, len trošku zamrzí všadeprítmnosť digitálnych efektov (občas to celkom bilo do očí svojou nekvalitou), ale tým sa výčet negatív končí. Potom čo som prekúsol povinnú romantickú linku (aj baby chodia do kina - minule som Padmé videl), tak som sa bavil a vychutnával číru vesmírnu zábavu. (09.06.2005)

Ani druhá epizoda nejslavnější vesmírné ságy nedosahuje - stejně jako Epizoda I - kvalit původní trilogie, ale přesto je skutečně na co koukat. Skvělá akce a poměrně dost vtipů (i když ne všechny asi jako vtipy byly zamýšleny) a samozřejmě romantika. Tou největší hvězdou filmu je jednoznačně Yoda!!! (13.05.2002)

Podle mě spolu s E5 nejlepší Star Wars. A neříkám to jen kvůli Padmé;) Víte jak jsme byli natěšení na pořádný imperiální pochod? A ten masový souboj Jediů s Droidy, slint slint...A konečně poznáte otce a syna Fettovy, což byl pro mě osobně další docela velký tahák - alespoň uvěříte, že jablko nepadá daleko od stromu. Ještě bych měl složit hold Christopheru Lee a mistru Yodovi, ale tím už asi radši skončím. Nebo ne...způsob jakým Anakin přijde o (pro příběh SW klíčovou - i když při hlubším zamyslení nepříliš logicky klíčovou) ruku, není nic jiného než vynucená dějová záležitost, a člověk se až diví, jak může po tak skvělých soubojích režisér dopustit takovýhle lapsus. Jediná vyloženě hloupá scéna, ale ta za to teda stojí. (10.02.2003)

V tomto díle nám začne proměna Anakinovi osobnosti (což je dost důležité pro celou "6" filmů). K tomu přibyly klony a také postavy (hrabě Dooku). Souboj Yody a Dark Tyranuse je sice dost udělán na efekt, ale pro milovníky soubojů světelných mečů je to skvělá podívaná. 5*, nevím, co k tomu dále dodávat. (16.12.2007)

Pubické ochlupení přítomno, koule nikoliv.. Nelichotivý kredit animovaného ušopleska ze Skryté hrozby tady převzal Anakin se zapálenými lejtky (vyjádření emoční nestability je v podání jelita Christensena naprostou katastrofou), příběh je na úrovni venezuelské telenovely o zakázané lásce, uměle vypadající triky přehlcují divácké vjemy a když Gandalf Yoda bojuje se Sarumanem z doků, vypadá při tom jako světluška v zavařovací sklenici. Co si budeme nalhávat, v tomhle kosmobraku se stopovým množstvím kouzla starších dílů odvedl hodnotnou práci pouze John Williams a George Lucas jako režisér potvrdil, že fungující úspěšná značka snadno překryje průměrnost.. (09.11.2017)