Star Wars: Epizoda II - Klonovaní útočia

Prakticky žádná změna od předchozího dílu, jen se místo malýho kluka dostavil Christensen. Tu jeho roli jsem mu vůbec nezáviděla. Nikdo by nebyl sympaťák, kdyby ho scénář nutil říkat věci jako "I will be the most powerful Jedi ever" a "I will even learn how to stop people from dying" nebo oblíbené "I don't like sand..." podobně. S tím scénářem by to neutáhl ani Adrien Brody. Díky bohu, že tam aspoň hraje Samuel L. Jackson, jehož potenciál sice také zabil scénář, ale i tak má jako jediný nějaké charizma (a stejně čekám, kdy vytáhne bouchačku a začne citovat z Bible). Christopher Lee je hodně fajn, ale tady mi přišlo, jako by v roli hraběte Dooku parodoval sám sebe, nehledě na to, že díky jeho úctyhodnému věku mu ten lightsaber duel nesežeru ani omylem. Už vůbec nemluvím o tuně nelogičností, co jsou v rozporu s původní trilogií. A opět - ty dialogy! To musel psát někdo na drogách snad! (Lucas?!)2* za triky. (06.01.2011)

V tomto filmu je hned několik odkazů či narážek na původní trilogii (např. autentický Anakinův pouštní domov, useknutá ruka, hlavička o dveře či závěrečný záběr) a jak by řekl Mr. Yoda - když klony útočí, příběh kupředu posouván je, postavy vyvíjí se a atmosféra oproti Skryté hrozbě, opět trochu potemní se... Další, pouze mírně nadprůměrná epizoda, která je velmi důležitá pro vývoj celé série, pár drobných chybiček se zde sice najde, ale ve kterém filmu ne, že? Může přijít Pomsta Sithů. (23.07.2016)

Po Skryté hrozbě jsem doufala, že Klony útočí budou lepší a konečně budou obsahovat tu "esenci" Star Wars, která mi v Epizodě 1 chyběla. Upřímně nechápu zdejší hodnocení, které zde Hvězdné války vynáší do oblak. Když jsem poslouchala dialogy a viděla obličeje Haydena Christensena, měla jsem oproti předchozímu dílu dojem, že už se nedívám na pohádku pro děti, nýbrž na lacinou emoční vydíračku s telenovelovým nádechem. Začínám si budovat názor, že Lucasovy Star Wars jsou tolik kultovní především díky efektům, postavám a především hudbě. Ale co příběh, scénář? Nejslavnější sci-fi sága je pro mě, alespoň zde, vysoce nadhodnocená. S druhým dílem již pociťuji jisté zklamání. Opravdu jsem nečekala, že tato galaktická legenda bude pro mě tolik slabá. (15.07.2012)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Tu sa musel pod režisérovo meno podpísať asi iný oveľa schopnejší režisér, inak si to neviem vysvetliť, ale táto časť je proste pre mňa úplným prekvapením. Tie vypeckované akčné scény, romantika, skvelá réžia, nové svieže nápady, vyzuálne poňatie a aj triky sú akosi krajše a viac zapadnú do prostredia. Gratulujem. (15.03.2005)