Hviezdne vojny IV - Nová nádej

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (12.08.2012)

Nesmrtelná a zřejmě i ta nejrozmanitější sci-fi klasika z rukou George Lucase. STAR WARS - to je pojem nejen sci-fi žánru či filmu obecně, ale doslova povinná kulturní záležitost i pro lid celuloidem dosud nepolíbený. A právě tímto snímkem z roku 1977, se nejen z hlediska trikových efektů jednou provždy změnil svět filmu. (23.07.2016)

Tak nějak to někdy začalo. Být mi ve dni premiéry čtrnáct a za poslední dolar kapesného zajít na tohle sci-fi do místního kina, asi bych umřel blahem. Dnes už to tak neprožívám, neboť je to místy opravdu pitomé a slabé, avšak Star Wars mají to své neopakovatelné kouzlo, které člověka posadí na zadek. (08.08.2007)

Jedna z najnadčasovejších scifární, ktorá svojou technikou a trikmi vyrážala dych a ešte stále drží krok so súčasnými filmami. Normálne sa hanbím, že som sériu prvýkrát zhliadol až teraz. Vždy som mal proti tejto ságe nejaké predsudky a teraz ani neviem prečo. Výborný príbeh, spracovanie a hlavne milí dvaja roboti a ich rečičky. Vytkol by som snáď len nudné bojové scény s mečmi, zdĺhavé kecy Obi-Wana po jeho smrti a trošku oťapených hercov. 80%. (04.06.2006)

Příjemné dobrodružství, které se v dalších dílech postupně vymklo až do silně velkolepých rozměrů. Lucas sice v první polovině sází víc na humor a detaily než na vyprávěcí tempo, ale i tak na jeho hru není úplně těžké přistoupit. Hlavní část mého obdivu má ale za to, že si v roce 1977 vybojoval právo natočit právě tohle. Vesmírnou pohádku s moudrým starcem, naivním klukem, rošťáckým pašerákem, krásnou princeznou, ukecaným androidem, pípající plechovkou a hlavně s nejlepším záporákem ve vesmíru. Nejskromnější díl série je po letech přece jen dílem nejslabším, ale i přes nepřehlédnutelné vady má v sobě pořád onu obří dávku nostalgie. 70% (06.07.2005)