Americké graffiti

Nevím, jestli mám obdivovat fakt, že někdo dokázal natočit celovečerní film, který se celý odehrává za volantem, na sedadle spolujezdce, či na zadním sedadle. Když už nikdo nikam nejede, tak se alespoň opírá o svůj nádherně naleštěný vůz, případně stojí kousek od do posledního smítka vypulírované kapoty vozu svého kamaráda. Pokud vás to spolu s vybraným šedesátkovým soundtrackem zaujme, není co řešit. Na můj vkus jsou všechna ta auta příliš pannesky čistá - podobně jsou na tom hlavní aktéři. Americké graffiti jsou Beverly Hills 90210 na kolečkách. Žádnou dravou sondu americké "šedesátkové" mládeže nečekejte. (20.03.2007)

Doba, kterou nemiluji a filmy, které o ní vyprávějí, mi moc nesedí a přesto se našel filmař, od kterého bych to nejmíň čekal, a představil mi ji v naprosto jedinečném obraze, do kterého jsem chtěl po celých sto deset minut vklouznout, abych se stal svědkem onoho jedinečného dění, které tam probíhalo. Bez květinek a dýmu z marihuany, natočil George Lucas jedinečnou generační výpověď, vyprávěnou s lehkostí mladého nadšence, kde dokázal umě skloubit jednoduché protkávání různých charakterů od brýlatého šprta počínaje, přes partnery v krizi, až po všudybylské frajery. Samozřejmě, že občas je třeba nad věrohodností některých dialogů a situací přivřít oko stejně tak jako nad tím, že ta noc – ve které se celý děj odehrává – občas vypadá v jednom záběru jako ranní rozbřesk a v následujícím jako pár minut po půlnoci a kdekoho pak napadne, že to nebude jenom nenadálou zvýšenou koncentrací měsíčního svitu. Ale nad tímto vším se dá lehce mávnout rukou jako jsem to udělal já a tak si říkám, že když jsem si i já – absolutní hudební analfabet – během filmu pobrukoval polovinu znějících písniček, něco na tom všem možná bude, na filmu i na 70. letech jako takových. (15.07.2005)

Nejlepší film George Lucase. Velká škoda, že se navždy zaprodal galaxii daleko odtud a jednomu dobrodruhovi s kloboukem, protože tady dokázal v komorním žánru dokonale vytvořit maloměstskou atmosféru a za pomoci perfektně padnoucích herců vyprávět příběh se všemi aspekty sociálně-existenciálního dramatu a zároveň dostatečně odlehčenou teenagerskou komedii. Klíčem je to, že až do samotného konce není jasné, k jaké rovině se scénář přikloní. Zda nechá hrdiny v průběhu jediné noci definitivně dospět nebo jim udělí bolestnou lekci. A možná, že dokáže zcela nenásilně udělat obojí. (04.07.2007)

Protiargument pro všechny okamžiky, ve kterých si postesknu, že George Lucas mohl být dobrý režisér "normálních" filmů. Nemohl. Americké graffiti je zoufale nudná sonda do života puberťáků v americkém maloměstě někdy na začátku 50tých let. Měl jsem co dělat, abych tu nudu přežil do konce (a to mám rád filmy všeobecně považované za "nudné onanie"), na plátně se bezcílné toulaly desítky postav, jejichž osudy mi byly naprosto ukradené, ručičky hodinek se plazily jako zdrogovaní šneci ... Never more. (30.12.2010)

Perfektní iluze. Maloměstský život (nebo se snad jedná o velké město, ve filmu není poznat) amerického západu jedné jediné letní noci. Absolventi se střetávají, aby se příštího dne možná navždy rozešli do svých dalších životů. Postava DJ ďábla provází hlasem celou noc, jeho malé cameo je milé a dodává nádech tajemna. Jedno je patrné, život v amerických 60´ byl asi o padesát let před životem u nás, a řekněte sami, kdo by v téhle hudební éře nechtěl žít (já bez váhání, nemuset do Vietnamu). Letní filmy, to je moje. Velmi solidní dabing ČT 1995. (02.11.2017)