Americké graffiti

Pomník nenávratných 60. let a výrazný kult jedné doby. Americké graffiti, je kouzelný snímek, odehrávající se jedné horké letní noci po maturitním večírku, kdy se parta kamarádů toulá ulicemi amerického maloměsta. Kluci jezdí v nádherných nablýskaných kárách, balí holky, všude zní kytarová hudba a každý přemítá o své budoucnosti. Curt (Richard Dreyfuss) je nerozhodný mladík, který má druhý den ráno odletět a nastoupit na univerzitu. Během noci se svěří svému učiteli, že si není jistý, zda vše zvládne, protože neumí bojovat. Poté si užívá s pouličními chuligány, kteří si říkají Pharaons a hledá krásnou dívku, kterou krátce potkal večer na ulici. Steve (Ron Howard) chce také pokračovat ve studiích a opustit svoje rodné město, aby viděl opravdový svět, který za obzorem skýtá veliké možnosti. Nechce však opustit svou dívku, kterou i přes velké množství hádek a problémů miluje. Jeho rozhodování je velmi těžké. John (Paul Le Mat) je jedním ze vzorů této mladé skupiny. Na další studie už nemá dostatek financí a tak musí zůstat a i nadále opravovat auta. Je to také vyhlášený městský závodník, který nemá konkurenci a neustále se městem projíždí ve svém starém Fordu. Dívky se na něho přímo lepí a on sám, s krabičkou cigaret zastrčenou v rukávu trička a rebelským pohledem, dává silně vzpomenout na Jamese Deana. Nemá rád Elvise Presleyho a The Beach Boys, protože podle něho rozbíjejí klasický rock and roll, který on tak miluje. Terry (Charles Martin Smith) je trochu nemehlo a trouba, který by si rád vyrazil s dívkou a díky tomu, že mu Steve půjčí svůj vůz, se i dočká. Zažije spoustu příhod a dobrodružství, ale už brzy má být povolán do Vietnamu. Celý snímek se odehrává během jedné noci. Všechny postavy se neustále potkávají v motorestech, bistrech, na večírcích a hlavně na silnicích, aby se pak zase opouštěli a opět shledali. Malou roli má ve filmu i Harrison Ford, který si střihne závod s Johnem. Všechno do sebe krásně pasuje a do toho krásného příběhu zní moc pěkná hudba tehdejší doby, která však vůbec nezestárla, stejně jako tento snímek, který proslavil George Lucase. Povznášející, sympatický film a nádherná podívaná, která mě chytla za srdce. (27.01.2011)

Doba, kterou nemiluji a filmy, které o ní vyprávějí, mi moc nesedí a přesto se našel filmař, od kterého bych to nejmíň čekal, a představil mi ji v naprosto jedinečném obraze, do kterého jsem chtěl po celých sto deset minut vklouznout, abych se stal svědkem onoho jedinečného dění, které tam probíhalo. Bez květinek a dýmu z marihuany, natočil George Lucas jedinečnou generační výpověď, vyprávěnou s lehkostí mladého nadšence, kde dokázal umě skloubit jednoduché protkávání různých charakterů od brýlatého šprta počínaje, přes partnery v krizi, až po všudybylské frajery. Samozřejmě, že občas je třeba nad věrohodností některých dialogů a situací přivřít oko stejně tak jako nad tím, že ta noc – ve které se celý děj odehrává – občas vypadá v jednom záběru jako ranní rozbřesk a v následujícím jako pár minut po půlnoci a kdekoho pak napadne, že to nebude jenom nenadálou zvýšenou koncentrací měsíčního svitu. Ale nad tímto vším se dá lehce mávnout rukou jako jsem to udělal já a tak si říkám, že když jsem si i já – absolutní hudební analfabet – během filmu pobrukoval polovinu znějících písniček, něco na tom všem možná bude, na filmu i na 70. letech jako takových. (15.07.2005)

Lucase prilis v lasce nemam, ale Americke graffiti se mi zkratka libilo. Neni to nic hlubokomyslneho, spise takova oddychova retro-komedie se skvelym "jukeboxem" starych vypalovacek. Pohled na mlade zacinajici herce a tvurce (Ron Howard, Richard Dreyfuss, Harrison Ford) take potesi. A dalsi plus filmu - at jsem se dival jak jsem chtel, nenasel jsem tam zadneho robota! Doufam, ze Lucas pri dalsi vlne renovaci svych del nesahne i po Americkem graffiti. Vsichni vime, ze by toho byl schopny. (31.10.2004)

Celonoční ježdění odnikud nikam nabídne desítky skvělých songů a trochu mladických útrap. A bývalý asistent Francise Forda Coppoly dosahuje mezinárodního úspěchu. Navrch s minimálními náklady vydělal velké peníze. Jedna noc v životě několika mladíků před rychle se blížící dospělostí přinese několik rozuzlení a nálad, nostalgické retro sází na pocity celé jedné generace. Až mu někdy schází tempo a některé dialogy skřípou, jde o solidní výpověď odvyprávěnou s lehkostí nadšeného tvůrce. (13.11.2016)

Ach, to mládí. Jak nám krásně ubíhá před očima. Nádherný (ne)příběh zasazený do 60. let je esence doby, potažmo celé generace. Nemusí se jednat o nějaké velké drama s prvoplánovými scénami rvoucí za srdce, stačí jen vsadit na mírně naivní a naturalistické pojetí, protože ukazuje hrdiny v naprosto přirozených a nám blízkých situacích. Žádná hlubokomyslná sonda do duší teenagerů, jen pohodová a vtipná retrozábava, která pro milovníky starého rock'n'rollu může přímo apelovat na kult. Okouzluje nás a připomíná nám krásné časy našeho mládí, kdy jsme žili stejným ležerním způsobem života a svým "prozevlováním" a typizací hrdinů se hrdě trefuje do skoro každého charakteru. Stojí na pokraji dospělosti a tohle je jejich poslední noc. Noc, za kterou se taky může všechno změnit. V závěru ještě dodává nostalgickou a myšlenkově hodnotnou tečku a vám bude ten film připadat božský. Jistě, někdo to může rychle shodit, že je to film o ničem, ale pro mě, jako pro člověka, který se v podobné etapě života nachází, má tato jízda maximálně pozitivní náboj se vším, co k tomu patří. That's the way I like it. O to víc mě mrzí, že po tomto filmu už Lucas popustil a podobně laděný snímek už ani nehodlá natočit. Mnohdy se dá totiž v menším prostoru a s menší kamerou vykouzlit více, než co by se vešlo do všech galaxií... (19.05.2009)