Být či nebýt

Hned první minuty jsou zábavná pecka! Pak film nabere vážnější notu, která není špatná, ale nastavený humor mě hodně bavil. Nicméně v nějakých 2/3 se začnou objevovat vtípky, některé dříve omílané hlášky začnou zapadat a kromě kromě dobrého děje jsem se dočkal i několika výbuchů smíchu. Je to opravdu výjimečný kousek. # Rád bych si ho jednou pustil s dabingem. Nevím, jestli by hlášky typu "Schultz" nebo "Mein Führer" tolik vynikly, ale třeba bych dokázal objevit krásu v něčem, co mi uniklo v angličtině. # [viděno: monitor, sluchátka, EN sub] # příběh 9 | humor 5 | akce 3 | napětí 2 | pustil bych si znovu 8 (15.07.2012)

Vtipné a přitom i mrazivé. Tohle je jedna z nejsvižnějších komedií z druhé světové, kterou jsem viděla. Vzhledem k datu vzniku snímku mě překvapuje, že nacisty nezobrazuje jako vysloveně komické nebo napak démonické postavy, jak bych předpokládala, že si i kvůli propagandě doba žádala. A Carole Lombardová disponuje oslňující září pravých hvězd. ____ Na okraj přidávám Módní okénko: světlé saténové šaty s asymetrickými ramínky byly skutečně nádherné. Slušela jim i brož na boku. Absolutně jsem ale nepochopila, proč měly tak viditelné záševky na zadku, které odstávaly a hlavně - úplně zbytečný byl kožešinový lem rozparku. Ten ty šaty úplně zabil. Ještě štěstí, že Lombardovou zabírali hlavně od pasu nahoru, takže nebyl vidět. :) /5. 12. 12./ (05.12.2012)

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % (27.02.2023)

Zcela výtečná válečná komedie, a rozhodně jeden z nejlepších výtvorů Lubitsche. Zcela oddychový snímek, při kterém občas až nevěříte, kam až daleko Lubitsch s humorem zašel. Zcela excelentní námět a hlavně výborný scénář doprovázen skvělými a sarkasticky až nevkusnými scénkami a hláškami. Nemám co vytknout za mě 100%:-) Viděno v kině na 40. LFŠ (25.07.2014)

Možná jsem divný, ale mám rád, když je tvůrce uměleckého díla mnohem chytřejší než já. A u tohoto filmu to platí zcela beze zbytku! Pokaždé, když už jsem si začal myslet, že tuším, jak se příběh bude odvíjet, přišel nečekaný zvrat a vše se začalo ubírat zcela jinam. Dobře patrné je to již v úvodní expozici, tedy zhruba do chvíle, než se objeví Hitler s legendárním ,,Heil myself!" Jen do tohoto okamžiku (první cca čtvrthodina) se perspektiva vyprávění obrátí asi třikrát a vy se sotva stačíte dosmát jednomu vtipu a hned je přenesen na druhou (občas i na třetí) a je snad ještě vtipnější. A to vydrží po celou dobu filmu - nemá to slabé místo. Lubitsch byl ďábel - jeho humor je černočerný a dokonce i jeho nejbližší přátelé ho přesvědčovali, že hlášky jako ,,To co on dělal Shakespearovi my teď děláme Polsku!" jsou na rok 1942 příliš silná káva. Lubitsch se naštěstí přesvědčit nedal a vzniklo geniální, po čertech vtipné, ale i neskutečně dojemné dílo. Současní ,,provokatéři" (jako třeba tvůrci Mého vůdce) by si měli tento film pustit, a pak svá natáčení zvážit... (06.08.2014)