Znásilnění (E02)

Znásilnění není jen o tomto činu, ale též o charakterech lidí v rozhodujících chvílích. Jenže mě překvapilo, jak moc byli všichni na druhé straně zatímco hrdinka něco v sobě řešila. Matka, tchán s tchyní, dokonce vlastní manžel a kamarádka posílající anonymní dopis. Vlastně bych čekal jako protiváhu někoho, kdo bude přeci jen na straně oběti. Manžel se ukázal až moc labilní. Vždyť jeho manželka, znásilněná oběť hrozného trestného činu, vydržela víc než on. V závěru jsem pak vůbec nepochopil psychologa, který mezi dveřmi řekne Angelice, že je krásná. A upřímně řečeno, K. Brožová je sice krásná, ale pro mě nikdy nebyla skutečnou herečkou. (07.02.2022)

Postavám se mění charakter s každou novou scénou, zápletka je nereálná a i když přijmete její absurditu, nemůžete ignorovat faktické chyby. Po tomhle výčtu jsou prkenné dialogy maličkostí. Rádoby atmosférické záběry Žižkova, krajiny a spokojených párů jsou divákovi předsouvány tak často, že působí skoro jako urážka. Režie, kamera, hudba i herecké výkony dosahují kvality telenovely. Proč má tedy Znásilnění nejméně třikrát lepší hodnocení, než ostatní filmy a seriály z této kategorie? (14.03.2011)

Nechci se dotknout Kateřiny Brožové nebo jejích obdivovatelů, ale mám dojem, že jí skutečně víc svědčí divadelní prkna a ne zrovna vážné role...Jinak zde podává dobrý výkon, jenže co naplat, v takové herecké společnosti prostě vynikne jen díky své kráse (a to Barbie nesnáším:))...scénář se vydařil a závěr je přímo brilantní. (11.02.2004)

Druhá Slavíkova „oběť“, tentokrát na téma sexuální zločin potažmo uděl ženy ve světě ovládaného muži. Na světě existuje víc sněžných mužů, než věcí v kterých mi nevadí Kateřina Brožová a tohle je zrovna jedna z nich, což bohužel zrážel Miroslav Etzler, který mi lezl na nervy jako vždy. Každopádně musím hodnotit Znásilnění kladněji než první příběh z cyklu Oběti Přepadení. (17.03.2011)

CITÁT - Mami, táta už opravdu nikdy nepřijde....... Opět je tu doktor Vrána (František Němec) jako psycholog od kterého se odvíjí základní děj. Morální dilema znásilněné ženy a události, které vedou ke krachu dvou rodin. Má své znásilnění oznámit policii, nebo si vše nechat pro sebe? CITÁT - Nechtěla jsi být někdy chlapem?........ Jenže, kdo ví, co se stane, když se rozhodneme. A co když je to špatně a naše rozhodnutí nebylo nejšťastnější. Co by se stalo, kdyby? Rodina se od vás odvrátí, každý vás obviňuje a nikdo nepomůže. Zůstane jen neštěstí. CITÁT - Na vlastní matku, by jste neměla křičet...... Není to tak povedené, jako první příběh, ale má to napětí, beznaděj a smutek. (23.12.2014)