Štokholmský syndróm

Dobrý film pre tých, ktorí doteraz nevedeli, o čom vlastne ten štokholmský syndróm je. Trocha humoru, nadsádzky, ale vlastne vo vážnej veci. Ak by to napriek tomu niekto nepochopil, táto diagnóza sa dá vysvetliť aj na príklade súčasnej situácie. Je to napríklad vtedy, keď na vás psychopat Matovič alebo kazateľ Heger uvalia lockdown, zbavia vás živobytia, uvrhnú vás do stavu sociálnej núdze, ale vy stále s pohľadom ako na svätý obrázok vyrieknete: "Volím Oľano!" (15.03.2022)

Těžké zklamání. Film má potenciál být fakt skvělý, kdyby byl... no inu ve všem lepší. Rafinovaněji napsaný, cílevědoměji režírovaný, nuancovaněji zahraný. Ethan býval strašně dobrý herec, ale mám dojem, že jde tou "Pacino cestou" a už jenom řve a považuje to za intenzitu. Noomi ani Mark neměli doslova co jiného dělat než posedávat a čekat na konec. Nejzajímavější tak paradoxně byl Christopher Heyerdahl, protože právě jeho postavu policejního velitele bych označila za skutečnou hlavní postavu filmu. Jako jediný měl trochu navrch, udával tempo nečekanými zvraty v chování a taky se nesnažil být tak sveřepě nuceně komediální jako Ethan. Možná by "stačilo", kdyby měl režisér větší smysl/cit pro humor, protože kdyby ta zkratka byla absurdní a cílená, tak by si divák neměl čas všímat, že postavám a jejich proměně se nikdo nevěnuje. Možná jsem podvědomě nasadila laťku moc vysoko, když jsem čekala variaci na Psí odpoledne, ale i bez toho by byl film okamžitě zapomenutelný. (18.08.2019)

Tedy, jestli to opravdu probíhalo takto, tak se vůbec nedivím, že zde vzniknul takzvaný "stockholmský syndrom". Možná to bylo schválně natočeno jako komedie, protože chování policistů bylo opravdu groteskní. Nebylo to špatné, Ethan i Noomi hrají výborně, přesto zase převládá pocit, že to mohlo být ještě lepší. (04.07.2019)

Nemám rád cokoliv absurdního. Čím začíná tento snímek? Prologem natočeno dle absurdního, leč skutečného příběhu. A věděl jsem, že bude zle. A bylo. Nicméně bych celý ten příběh neoznačil ani tak za absurdní, jako spíš za nevýrazný, nudný a hlavně hloupý, a to především díky postavám, které se oné akce účastnili. Jak lupiči, tak policajti na mě totiž působili neskutečně trotlovitě a připitoměle. Jejich činy, reakce, dialogy, to vše připomínalo spíš nějakou grotesku, či parodii na lupičské filmy, no prostě to snad nemohl nikdo myslet ani vážně, že se něco takového mohlo stát, že se něco takového mohlo odehrát a jestli ano, tak no nazdar. Každopádně, ať už se to stalo, nebo ne, film samotný je i tak opravdu mdlý, nezáživný, bez tempa, žánrově pak vůbec nevím, kam ho zařadit, neboť nefunguje v žádné formě, není to vtipný, není to dramatický, nemá to emoce, ani napětí, a i ve výsledku to skončí v podstatě tak nijak, zkrátka fakt bída. Hlavním důvodem, proč jsem ovšem tento snímek chtěl vůbec vidět, bylo kvůli mé oblíbenkyni Nooomi Rapace, která tam také ale stála jediná za pozornost, Hawke je totiž po celou svou kariéru dost mimo, Strong zas působil, jako by se natáčení zúčastnil jen proto, že mu někdo vyhrožoval udáním v rámci kampaně Me Too, no a ty ostatní švédský ksichty byly též za trest, takže i po castingové stránce mizérie. Prostě Stockholm není dobrý film, nemá čím zaujmout, nemá čím překvapit, spíš je to otravná a dlouhá zbytečnost. (25.10.2019)

I když by neměli, přitahují se. Jako na jednom magnetu opačné póly. Na příliš krátkém řetěze. Ztrácejí dech. Jako sebevrazi na mostě. Ten, který patří do, ale není a schovanka v poutech, která si nemůže hnout, ze za(u)jetí, z koštu zakázaného ovoce lupiče, který jí dává závratnou nevolnost nevyjasněné, unášející romance. (23.04.2023)