Arctic: Ľadové peklo

Stoprocentně pohlcující podívaná. Madsi Mikkelsenovi jsem to všechno věřil, a to byl základ úspěchu. Líbilo se mi, že o jeho postavě nevíme vůbec nic víc, než že je to chytrý chlap, na začátku jsme vrženi do děje a postupně poznáváme to, co tvůrci chtějí, abychom poznali. Například že člověk může zůstat člověkem i v těch nejhorších podmínkách. Respektive měl by zůstat. (15.09.2019)

No čo už v tomto snehovom survival subžánri vymyslieť, že. Vlkov, ľadové medvede, nejaké nečakané priepasti v horách, možno problematický parťák, či niekto, koho treba zachrániť. No nakoniec je toho dosť, čo sa dá vymyslieť, ale častokrát to máme naservírované v jednom filme, aby sa to natiahlo aspoň na tú hodinu a pol. Väčšina z týchto vecí je aj v Arctic, ale tvorcovia dobre vedia, že tou základnou pridanou hodnotou pre divákov a najmä diváčky je Mads Mikkelsen. Keďže som to videl doma, tak za tri, po kine by som asi neváhal s vyšším hodnotením. (22.02.2020)

Mikkelsen proti kose (i té, co drží paní v černém).. Stejně jako v Chandorově Vše je ztraceno hrají hlavní role jedna herecká persona, strohost výrazových prostředků a důraz na procedurálnost. Výsledkem je óda na lidskou houževnatost, nezlomnost a sílu porvat se s mocným protivníkem, který proti nám v podstatě nic nemá. Dění kolem Redforda mi tehdy přišlo naléhavější a osobnější, tady se u posledního záběru nebylo nutné ptát jestli, ale odkud.. (06.06.2019)

Z téměř ničeho se podařilo vytřískat docela hodně. Mads Mikkelsen se plahočí ve sněhu směrem na sever do kosočtverce a překvapivě se na to dá koukat. Nenudil jsem se. Hlavně tady se opravdu povedla jedna věc. V těch survival filmech mi ty postavy většinou postupně začnou lézt na nervy. To je třeba případ tady v komentářích několikrát zmiňovanýho filmu 127 hodin (2010). Ale v tomto případě, přestože o postavách vlastně divák nic neví, jsem jim přál, ať se k tý záchraně dostanou. Slabou stránkou je hlavně asi to, že je to prostě jenom na jedno zkouknutí. (13.11.2023)

Melancholické putování dvou promrzlých trosečníků po zasněženém kontinentu. Všechno stojí na Mikelsenovi, který film táhne stejně zarputile jako ty sáně. Souboj důvtipu proti přírodě, která fixluje kde se dá je strohý, ale dokáže překvapit. Režie ovšem nepřekvapí, což je malinko škoda. Penna jede na jistotu a sází především na jednoho vynikajícího dánského herce a islandské exteriéry. To bude dobré. (06.04.2019)