Hodina vlka

Stejně jako psychicky rozložená spisovatelka se ani kamera nehne z jejího zabordeleného bytu, maximálně se podívá z okna na ulici. Osamocená, zdeptaná žena nezavdává příliš důvodů k sympatiím, nicméně v bezchybném sólu Naomi Watts ji lze aspoň fascinovaně zkoumat pod drobnohledem. Jenže to je tak vše. Samotný závěr s nepokoji při výpadku proudu byl sice působivý, ovšem předchozí prázdnotě žádný smysl zpětně nevtisknul. Ale překvapivě jsem se skoro nenudil. 50 % (09.09.2022)

Budu nosit dříví do lesa, když napíšu, že hlavní hrdinka je upocená špindíra. Naomi mám rád, ale tady mi byla těžce protivná. Kráva s agorou, která by měla být ráda, že díky poslíčkům nechcípne hlady, se rozčílí, že jí poslíček nepřinesl cigarety, protože celý film hulí jak fabrika. Být tím poslíčkem, tak jí seberu jídlo, dám jí ty cigára, ať si může tu držku vypalovat až do aleluja, to je totiž k přežití strašně důležité. A pak by pomalu chcípala hlady, tak jako jsem já pomalu chcípal od nudy, páč se tam vůbec, ale vůbec nic nedělo a pokud ano, vyšumělo to do prázdna (ano, myslím zvonek). Hrozný opruz. (05.05.2024)

Jestli se rádi díváte na na Naomi Wats jak dvě hodiny kouří cigarety a nedělá vůbec nic, je to film pro vás. Jako žena alternativní kultury žije v jižním Bronxu (to je už samo o sobě děsivé když turista omylem vyleze večer z metra na této stanici metra) je v dočasné exile kvůli strachu ze "Summer of Sam" (mezi července 1976 a srpnem 1976 terorizoval město New York sériový vrah známý jako Son of Sam). Ale neviditelný trýznitel začne využívat její slabost. Její od světa odříznutý vesmír se začíná rozpadat. The Wolf Hour začíná tísnivým pocitem jako alegorie na paranoidní strachy bílých žen z děsivých černochů. Pak je to dost sureální využívající napětí, že něco na nás vybafne zpoza záclony. Je tu neustále příslib něčeho dalšího co je za zavřenými dveřmi, ale bylo to moc abstraktní, aby to udrželo moji pozornost. První půlka filmu je doslova vyplýtvána jalovou zápletkou. V závěru se ale film dostane pod kůži a časová investice se vyplatí. Je to dobře odporné hrozné s prvky Hitchcocka. V závěru je zcela reálná situace jak to má vypadat třetí den po "black outu" (výpadku elektřiny). Kdo nevládne silnými svaly a kondicí, měl by si asi pořídit palebnou sílu. Nejlépe obojí. (09.04.2020)

Indie verze Ženy v okně, ještě o něco utahanější. Místo vraždy zlověstné otravování bzučákem, které ale nestačí na výživnější mysteriózní nebo thrillerový zážitek, stejně jako zprávy z rádia o sériovém vrahovi potulujícím se okolo a zabíjejícím ženy vypadající jako hlavní hrdinka (funny). Má to docela fajn atmosféru, ale jinak je to jen utahaná sonda do života spisovatelky trpící agorafobií, tvůrčím blokem, nedostatkem peněz (a sexu) a přílišným vedrem ve špinavém a nebezpečném New Yorku 70. let. Ten obsah filmu tady je dobrej bizár. (13.02.2022)

Tak tahle komorní televizní inscenace, jejíž celý děj se odehrává mezi čtyřmi stěnami jednoho pokoje, bohužel není ani vzdáleně druhý Summer of Sam, i když je ze stejné doby. Namísto geniální ódy na sedmdesátkový New York dostane totiž divák rozvláčnou sondu do neuspokojivého života jedné protivné neurotičky. Původně namyšlená dcerka z bohaté, vlivné, tedy tzv. "lepší" rodiny, jejíž "hovno nesmrdí", se z přechodně slavné levičácké spisovatelky, pozérsky rebelující vůči své rodině i své společenské vrstvě, pomalu a postupně propracuje až k solidní sociální fóbii, agorafóbii, prázdnému bankovnímu účtu a zaflusané garsonce v negerské čtvrti. A vám jí samozřejmě nebude ani trochu líto, protože kvůli přesně takovým kreaturám je dnešní západní svět v rozkladu a v hajzlu. Nutno ovšem podotknout, že Naomi W., kvůli níž jsem se na film hlavně těšil, mě nezklamala a zaválela skvěle, i když její filmová postava mi k srdci ani trochu nepřirostla. (14.03.2022)