Rádioaktivita

Přesně takhle si představuju biografický film. Ideální mix soukromého a profesního života, který brilantně balancuje mezi odborností a laickostí, takže je přístupný i širšímu publiku, ale zároveň nepůsobí lacině. Kvalitní snímek, který jak již někdo psal se sice vyznačuje tradičním schématem, ale oživuje ho netradiční pojetí, díky kterému má vysokou přidanou hodnotu skoro až edukativního rázu (ano, mluvím o oněch historických vsuvkách, které objev radioaktivity zasazují do širšího kontextu). Film, který má šťávu a spád, takže naprosto nechápu, jak někoho při docela skromné stopáži mohl nudit. Já bych naopak uvítala klidně o pár minut navíc, abychom se u některých událostí mohli zastavit o něco déle a některé vztahy prozkoumat hlouběji (tady mám na mysli především vztah Marie a jejích dvou dcer). Zvlášť když vezmu v potaz vynikající herecké výkony a potěšení v podobě Anyi-Taylor Joy na závěr. (05.03.2022)

Když jsem se v našem studentském filmovém klubu koukal na Persepolis, netušil jsem, že se s režisérkou Maržán Sátrápí (jejíž příjmení je pro mě právě po zkušenosti s Persepolis tak trochu nomen omen) ještě někdy setkám. Ale čas nadešel. Radioaktivita, životopisný biják o životě Marie Curie, není vůbec špatný film, jen mě neoslovil tak, abych udělil vyšší hodnocení. Na vině je nejspíš určité zploštění postav tak, aby vyhovovaly narativu. Ne že bych snad byl nějaký feministoklast, ale dramatické zkratky občas působí dojmem, že právě tohle bylo řečeno takto, aby z toho vyplynulo to či tamto. Nemám tenhle postup úplně rád. (1 398.) (05.04.2023)

A mě se to líbilo. Chápu nářky jiných diváků, rozumím, ale mně Radioactive překvapivě sedlo. Ačkoli si na přehnanou ultrakorektnost nepotrpím, tady téma smysl pochopitelně dávalo. Životní příběh Marie Curie- Sklodowské byl krom vědy především o emancipaci ženy vědkyně, která se ve své době logicky trápila s prosazením se ve světě mužů, se získáním potřebných podmínek pro svůj výzkum, se sháněním financí a vlastně i se zajištěním si klidu pro práci. Dokázala velké věci a je štěstí, že oporu našla v nastávajícím manželovi, rovněž vědci, nebýt kterého, obávám se, že by o této mimořádně moudré a pracovité dámě svět více neslyšel. Sama by neprorazila. Taková byla doba, buďme rádi, že jsme jinde. Ve filmu samozřejmě proběhla i brutální feministická agitka třeba v rozhovorech o manželství, kdy nastávající majitel pan Curie svéhlavé Marii slibuje, že ji nikdy nebude naprosto vlastnit a podobné dřísty, štěstí moje jediné, že se jedná o snímek zahraniční a neřešila se i pro někoho absolutně nesnesitelná koncovka -ová, o které si myslím, že kdo chce, ať si za jméno dá, kdo nechce, ať si ji nedá, vylítat se to dá v pohodě a pro mě za mě, je to každého věc, TÉMA v tom fuckt nevidím. Jedná se o film od ženy, o ženě, pro ženy, mně se líbil. Nerušily mě ani pohledy do budoucnosti, ani polemika nad přínosem Mariina objevu, ani zdůraznění, že vše může být lidmi zneužito, ani názorné zopakování si přínosu rentgenu a ozařování novotvarů. Romantická linie mě taky přišla v pořádku a snad jediné, co mi kazilo příjemný filmový zážitek byly namaštěné vinětované hrubé filtry přes natočený záznam, které dost zavařily jinak pěkné kameře. Rosamund se mi osobně nikdy nelíbila víc a hudba byla taky moc pěkná. Místní hodnocení chápu, však za sebe naděluji víc. Laskavá. (17.06.2020)

Tvůrci zde prakticky měli na výběr jen ze dvou možností, jak úspěšně zpracovat a představit film o Marii Curie-Sklodowské. Buď se zaměří na vědecky založené, či minimálně o konkrétní téma hloubkově se zajímající publikum, tudíž nabídnou hromadu odborných faktů a termínů, a co nejvěrohodněji nahlédnou pod pokličku jejích objevů a její vědecké práce, a nebo naopak osloví obecenstvo laděné komerčněji, čímž by se zaměřili spíše povrchověji na příběh, na její život a přihodili k tomu pak navrch i nějakou tu pikantnost pro oživení. Filmaři se ovšem vydali cestou třetí, a to mixem obou výše zmíněných možností, jak film pojmout, no a výsledkem je obrovská, nezáživná nuda, která nemůže uspokojit snad nikoho. Vědě je zde tak věnována opravdu jen malá část filmu, přičemž samotný objev je prezentován jakoby ,,jen tak mimochodem,, , krátce doprovozen otravně podanou teorií, takže nově nabytých znalostí, či alespoň zajímavostí se nikdo nedočká, a veškeré ostatní dění je pak jen nevýraznou, mdlou biografií, postrádající jakoukoliv možnost zaujmout. Celé to tak působí kostrbatě, nezábavně a unaveně, zcela postrádající emoce, či dramaticky funkční momenty, navíc i bez atmosféry, bez spádu a ani žádná z postav mě nedokázala jakkoliv vytrhnout z naprosté letargie, kterou jsem vůči této podívané hned od začátku zaujal, a to i díky nevýraznému castingu. Radioaktivita je tudíž zkrátka opravdu zcela nefunkční a nepůsobivý životopisný snímek, který nenabízí ani znalosti, ani zábavnost. (10.09.2021)

Se životopisy mám problémy, málokdy se na ně stačím soustředit, protože často trpí hluchými místy, projevujícími se dlouhými nudnými dialogy, přecházením postav v místnosti. Tvůrci filmu se snažili oživit film velmi akčními, rychle se střídajícími záběry, sekvencemi ukázek důsledků vědeckého výzkumu manželů Curieových - Hirošima, Černobyl, jaderné pokusy, což bylo stejně rušivé jako stejně rychle se střídající snové záběry Marie Curieové z různých etap jejího života. Přesto se člověk o životě této geniální ženy dozvěděl vše podstatné, za což jsou tři hvězdičky podle mého názoru zasloužené. (28.08.2022)