Chata

(47%) CHATA, jo? Tak co tu máme? Někdo tu píše, že byť jen vzdáleně to připomíná to slavné Osvícení (které mi teda nesedlo – neosvítilo mě), ale nevím, nevím. První cca půlka filmu je teda dost tempem pomalá, nudná a ani postavy mě nebavily včetně šílené Grace, která mě teda začala trochu víc bavit v pozdější půli snímku. Na tomto můžu pochválit trochu tu tíživou atmosféru, nějaké nápady atd – i když opravdu jen decentně. Chápu, že je to další levný film, ale i tak by se z toho dalo vytřískat o něco více. Problémem je, že tu máme nastíněno několik scén, které nejsou ani dovysvětleny. I mi bylo jedno, jak to skončí, což je škoda, potenciál tu přesto byl. Nejvíc mě zaujala scéna na začátku, kdy se pravá matka těch dětí rychle a nemilosrdně zastřelí. Takže kdyby bylo víc takových scén, nezlobil bych se. Film mě nepohoršil, ale měl navíc … (05.05.2020)

Chata je jak na houpačce. Hned v prvních minutách vás zaujme, aby se následně příběh táhnul a zdál se skoro nekonečný, dokud nedojde do dlouhé závěrečné pasáže, ze které vám mrazí. Tento druh hororů je hlavně postaven na hereckých výkonech, což se více méně úspěšně podařilo zvládnout. Jinak je ale tento film spíše pro náročnější publikum, což já v případě, že si chci pustit horor, nechci být a mám raději, když z hororu čiší béčkovost. Jedná se však o slušný film, který by si asi i ode mě zasloužil v rámci nezaujatosti lepší hodnocení, ale vzhledem k tomu, že zápletka byla jasná, již od chvíle, kdy se děti balily, tak víc jak tři hvězdy dát nemohu. (16.01.2023)

Vynikajúce, doslova mrazivé prostredie opustenej chaty a veľmi schopný záver. Problém som mal však so stredom filmu, kde som tápal, v kom alebo v čom mám hľadať ústredné zlo. Postupom času sa mi však v hlave začala tvoriť istá teória, ktorá sa ku koncu potvrdila, a tak som vedel, na čo upriamiť pozornosť, a ktoré scény si do sýtosti vychutnávať. (23.10.2021)

Tak myslím, že tohle by stačilo. Po svojí debutové polosračce se Fiala s Franzovou zmátořili, podojili svoji tvůrčí neschopnost a chrstli na nás tuhle kýčovitou psychedelii o magorech a dětech. Artové klišé bez obsahu, bez nápadu, bez atmosféry (což po jejich prvotině není nikterak překvapivé), zato s hudbou tak neoriginální, že byste si ji nasamplovali za večer klidně sami. Vlastně celé byste si to mohli napsat, natočit, nasnímat a zahrát sami. Stačí nakoukat něco od Hanekeho, Lanthimose, Eggerse a dalších, co umějí, akorát před použitím trochu protřepat. 🎬 41% (29.04.2020)

Po psychologické a audiovizuální (kamera, střih, zvuk) naprostá pecka. Atmosféru to má, ale je to zbytečně utahané. Celkově jsem ale od dvojice Fiala/Franz čekal mnohem víc a jsem zklamaný o to víc, jelikož na Chatu jsem se těšil hned od té chvíle, kdy jsem se dozvěděl o její existenci. Prvních zhruba 40 minut je dost atmosférických, ale pak to poněkud začne uvadat a i tady se duu Fiala/Franz přihodilo, že se pointa dala odhadnout, sice ne tak rychle jako v jejich debutu, ale i tak. A když jsem na konci zjistil, že to tak fakt bylo, byl jsem poněkud zklamaný, jelikož jsem čekal nějakou lepší pointu, že se to celé vyvine líp. Proto Chatu vidím jenom na průměr a to je od tohoto dua celkem zklamání, jelikož mě jejich debut Ich seh, ich seh i přes svoji předvídatelností svojí psycho atmosférou uchvátil na tolik, jako málokterý horor a to až na tolik, že jsem u něj napětím nedokázal odtrhnout oči. Ano, i přes tu svoji předvídatelnost. Navíc bych od Chaty čekal i něco ujetějšího, když za tím stojí dva Rakušané. Ale po psychologické stránce ten film byl velmi zdařilý a po audiovizuální stránce dokonce bych řekl i bezchybný. Akorát jsem prostě čekal něco víc... Btw, jsem rád, že Bakatakis, dvorní kameraman Lanthimose, se konečně podílel na filmu, který je pod taktovkou někoho, kdo má nějaký talent. U Lanthimose (fanoušci promiňte) jenom mrhá talentem. 3* (10.05.2020)