Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (224)
Nedřív se zdá, že jde o zajímavý horor, který těží z atmosféry scén, strachu z neznáma a snaží se o jakousi minimalistickou originalitu. Po čase se bohužel ukáže, že příběh je celkově nedomyšlený. Film umí pouze naznačovat, ale příběh nikam nedovede. Scéna v lese kam jde pouze žena v masce, je poměrně zbytečná, protože se na konci zdá, jako kdyby do příběhu vůbec nepatřila. Nic se nedozvíte ani o minulosti té ženy a hlavně o co jí jde. I když děj zase trochu naznačuje, pointa nikde. Rozuzlení nulové. Z obětí se stanou útočníci, z útočníka oběť a konec. Kdyby se film konceptem aspoň trochu přiblížil k filmu Kůže, kterou nosím, mohlo to být hodně povedený. ()
Funny Games 2.0, i když nutno brát se značnou rezervou. Přiznám se, že na rozdíl zde od většiny jsem hlavní pointu hned nevytušil a sežral to příběhu s navijákem. Dobrou, mámo je drásavý a pěkně depresivní thriller, který v poslední půlhodině nabere velmi nepříjemné obrátky. Na to ale že se má vyznačovat jako "psychologický" dopadá ve výsledku obdobně jako zmíněné Hanekeho Funny Games. Záleží na tom jestli se vám Hanekeho výstřelek vůbec líbil. Mně přišel plytký a ve finále nic neřešil, pouze se psychologicky tvářil. Tolik k samotnému filmu, protože bych nerad vyslepičil šokující twist tohoto rakouského mindfucku. Má ale přeci jen od Funny Games navrch v několika aspektech, ať už jde o hypnotickou kameru, mrazivou atmosféru, dotažený minimalismus a šokantnější scény. Napětí a čekání na vyústění taky dobře funguje, ale zkrátka mě to po závěru vůbec neodrovnalo, čekal jsem o dost víc. Za vidění ovšem stojí a myslím, že tento režisérský debut svérázné dvojice Fiala/Franz bude mít ještě co nabídnout. ()
Dvě třetiny filmu jsem se víceméně nudil a nezachránila to ani tolik opěvovaná kamera a neméně vyzdvihovaná hudba. Naopak mi nevadila ona průhlednost, protože dávala tušit zajímavé finále a nutila mě vydržet až do konce. A to se vyplatilo, protože v poslední třetině se to opravdu rozjelo a vyklubala se z toho víc než výživná psycho půlhodinka, která předchozí dlouhé chvíle částečně vynahradila. Ale ani z toho jsem si na zadek nesedl a Mámu považuji za nesmyslně přeceňovanou. 40% ()
Obvykle mě filmy podobného rázu baví, ale tohle mi krutě nesedlo. Měl jsem pocit, že koukám na recyklaci něčeho, co už jsem viděl x krát předtím. Už od prvních minut to bylo hrozně předvídatelné, až jsem si myslel, jestli to tak náhodou není schválně, ale později se ukázalo, že spíš ne. I když já vlastně ani pořádně nevím, jaký byl tvůrčí záměr, jelikož jsem tak v půlce filmu rezignoval a moc pozornosti jsem tomu už nevěnoval. Zručně natočený, ale jinak extrémně nesympatický a nezajímavý film. ()
Kvalitně zvládnutý film, který se musí dostat přes pomalejší, leč dobře postavený začátek, aby mohl opravdu ukázat své největší přednosti v čele s perfektně zvládnutou psychologií všech postav. Hutná atmosféra vytvořená tajemnou a děsivou mámou spolu s nevinnými a tichými dvojčaty pomáhá skvěle připravit na lehce drsnější poslední třetinu filmu. Samotný závěr s pointou taktéž zaujme a hodnocení jen prospívá. [80%] | 50th KVIFF ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (3)
- Natáčeno bylo v dolnorakouské obci Haugschlag, ležící v těsné blízkosti českých hranic. (Mara97)
- Ve filmu lze zahlédnout českou stokorunu připíchnutou na nástěnce v domě hlavních postav. (Corpsegrinder)
Reklama