Umenie sebaobrany

Divný film o chudákovi, ktorého prepadnú a zmlátia a on sa prihlási na karate, aby sa z neho nakoniec stal tým, čoho sa bál. Zo začiatku to je celkom vtipné, ale od takej tridsiatej minúty je jasné jak sa to skonči a napriek pár bizarnostiam to už ničím neprekvapí. Eisenberg si pripísal do svojej zbierky ďalšieho divného chudáka. Nivola bol tiež skvelý ako jeho Sensei. A ostatní sú už len do počtu. Rozhodne to za jedno pozretie stojí, ale čakal som od toho viac. Niektorými motívmi mi to trochu pripomenulo Fight Club, ale to je úplne iná liga. 6/10. (27.10.2019)

Když bych se na to chtěl dívat realistickýma očima, tak transformace postavy Jesseho Eisenberga není provedena nijak zvlášť uvěřitelně, ale vzhledem k tomu, v jaký bizár se to postupně vyvine, je to úplně jedno. The Art of Self-Defense totiž není milou komediální hříčkou o tom, jak se asociální nekňuba snaží naučit karate (jak se zprvu může zdát), ale velmi, velmi ostrou a temně černohumornou satirou na alfa-mužství. Moc příjemné překvápko, nečekal jsem, jak moc se to zvrhne. (09.10.2019)

OK, OK, OK............Asi jsem čekal podívanou, jenž se bude držet více při zemi, dostal jsem ale mix jako vystřižený svou zvláštností od bratří Coenů a prapodivností Wese Andersona. Netvrdím, že to je přímo špatně, ale tím pádem to chtělo asi lepšího řemeslníka na režisérské i scénáristické židličce. Protože po stránce herecké nenacházím ani jednu výtku. Jesse Eisenberg si totiž ten film svým výkonem ukradl jen a jen pro sebe (byl bych to ale velký sobec, kdybych neopomenul Nivolu v roli mistra karate a i Imogen Poots, která též nepřehrávala a potvrdila mi jen to, že kasting se zde vydařil na jedničku). On příběh asi zněl na papíře moc fajn, a neberte mě špatně, takový závěr nakonec ten film zachránil, kromě toho se zde najde i dost jiných docela vydařených momentů, jenže ta soudržnost vázne, a po inteligentně napsané situaci následuje ta, která tomu dost podráží nohy. Jak jsem ale řekl, tak ta šílenost a lahůdkový konec, to vše doprovázené maestrem Eisenbergem, z toho dělají sice lehce, ale stále nadprůměrnou podívanou. Za mě dávám 65 % (09.01.2020)

Roztomilý indie film o násilí. Je na něm krásně vidět autorská vize, do jejíž realizace nekecal nikdo shora, a která navíc – navzdory vší bizarnosti – docela drží pohromadě a dává smysl. Tím zase nechci tvrdit, že nějaký vyšší smysl se skrývá i za celým filmem; ta „správná“ maskulinita je tu servírována spíš způsobem, který pobaví, než že by o něčem vypovídal. Ale to mi tentokrát úplně stačilo. A Sensei je postava, která v sobě kombinuje sympaťáka s psychopatem natolik fascinujícím způsobem, že ji z hlavy jen tak nedostanu. 73 % (28.09.2021)

Kdo má rád divné filmy, tak moc překvapený nebude. Eisenberg je dokonalý moula, jenže já prostě tyhle blby nemusím, který se po přepadení a zmlácení začne pomalu proměňovat, ale tak pomalu, že jsem chtěl film několikrát vypnout. A nakonec už není úplný moula, ale poloviční stále ano. Celé to pomalu teče jak voda do kopce a nakonec se kruh uzavře. Vtipné mi to nepřišlo, násilí velmi umírněné - chabě ho zachraňuje zlomená ruka a pár úderů do nosu - a co se týká zločinů, tak jejich vyšetřováním se film zaobírá velmi okrajově. Takže spíš sociální drama. A ten vlčák by měl mít hubu od krve, ne? Nenadchlo mě to. 2,5* (04.01.2020)