Bojovníčky slnka

"Žena, Život, Svoboda!". Boj! Nekompromisní pohled přímo do centra dění. I když realita musela být několikanásobně horší, film je bezpochyby přizpůsoben nátuře západoevropského diváka, a na pozadí tohoto hrůzného konfliktu v podstatě vypráví příběh dvou matek (Bahar a Mathilda), jež hledají cestu ke svým potomkům, atmosféra je chvílemi na úrovni dokumentu, což není zrovna příjemné. Naopak, je to trýznivé a skličující, není totiž nic mimo tento svět, mimo nás, nic není tak daleko, jak se zdá, jsou to stejní lidé jako my, jsou ale nuceni odpovídat na násilí a nenávist, to poslední, co jim zbylo, je odvaha a holý život, brání to nejkřehčí...svobodu člověka ve zfanatizovaném světě...vnímejme, pochopme, souzněme a přemýšlejme o příčinách i důsledcích, přestaňme nenávidět, žijme a milujme, ono je to vlastně strašně jednoduché a přitom nesplnitelné, což je první věc, která nás většinou napadne, lépe a jednodušeji se potom žije...[Filmový klub Citadela - Litvínov] (08.05.2019)

Těžko říct jestli budou na feministický válečný film jak se film nazývá budou chodit do kin zástupy žen. Jejich válečné ležení je celkem uvěřitelné. Film začal být zvláštní ve chvíli, kdy hrdinka burcující do útoku odmítne kolegovu námitku „Přijdeme o spoustu mužů“ výrokem „Už jsme přišli o spoustu žen“. Nebo zaznívají perly jako když francouzská reportérka, která také kvůli islámskému státu přišla o milého jde do první linie , protože „zase cítím, že moje profese má smysl“. Do toho vidíme tance a porody válečnic. Některé scény mají silný emoční náboj jako třeba popravy mužů, znásilňování žen, utrpení dětí. Ale víc by zapůsobily v obyčejném dokumentu, nebo i krátkém zpravodajském šotu, než ve válečném románku s okamžiky rodinného štěstí a hloupou konverzací. A když domyslíme Korán do důsledku, v něhož hrdinky válečnice jistě věří, je Islámský stát cílem, takže není jasné proti čemu vlastně bojují. (15.04.2020)

Slibný rozjezd s perfektní kameramanskou a střihačskou prací, ale pak se z toho obsahově vyklube tuctové sentimentální drama, jak by ho o kurdské ženě, které extremisti zavraždili tátu a manžela, znásilnili sestru a unesli syna, natočila každá režisérka s výjimkou Kathryn Bigelow. [Cannes] (14.05.2018)

Francúzska koprodukčná dráma vyjavujúca veľmi ťaživé témy a režírovaná reálnym spôsobom, v ktorom sa môžete priamo vcítiť do duše ženy trpiacej pod vplyvom Islamského štátu. Z výborného začiatku sa pomaly začal strácať dych až to prešlo do plynulého bezduchého bojovania s nevýrazným koncom. Myšlienka bola silná, forma už tak nie. Každopádne ale pre tých, ktorí trošku sledujú dianie vo svete, by tento film mohol byť silným zážitkom. Mne tam niečo chýbalo a preto len silné tri hviezdy. 65 % (18.08.2020)

Francouzská novinářka Mathilde pokrývá první linii bojů proti IS v Iráku a setkává s Bahar, která je velitelkou bojového ženského oddílu složeného z bývalých otrokyň islamistů , čili ženy znásilněné, s vyvražděnými rodinami a unesenými dětmi, takže jediný smysl života vidí v boji proti těm zrůdám. Tematicky hodně zajímavý realisticky působící film, který sleduje jednak jednu ofenzivní operaci a zároveň retrospektivou život od zajetí exprávničky Bahar. Má to pár zdlouhavých míst, které z toho dělají kandidáta na intelektuální nezávislý film, ale zároveň to má neskutečně syrové silné autentické momenty s výpovědní hodnotou dokumentu, vyprávění je poskládané celkem nešťastně divácky nepoutavé, ale zároveň to má skvělé dechberoucí bojové scény, nemá to americký rozpočet, ale ve své minimalističnosti, toho řekne víc než kdejaký blockbuster. Za mne jeden z nejzajímavějších filmů roku 2018, který ale zadudal svůj potenciál. (24.02.2020)