Zlodeji

Fuha, no ja mam trosku zmiesane pocity. Shoplifters je urcite dobry film, ale chvilkami som sa nudila (mozno aj preto, ze tam vkuse jedli a rozpravali s plnymi ustami a bolo ich zle rozumiet). V mnohom ma tento film sokoval, necakala som az taku chudobu a tolko postav zijucich spolu v jednom "dome," sokovali ma niektore postavy, cim sa zaoberali resp. zivili (Aki), takisto niektore rozhodnutia postav, atd. V dobrom ma sokovalo to, ze ludia na okraji spolocnosti a s takym mnozstvom problemov sa dokazali od vsetkeho odputat a vyrazit si na rodinny vylet, vedeli sa tesit z malickosti a najma napriek vsetkemu dokazali urobit radost detom, hoci naozaj len malickostami. Najmilsou mi bola postava dievcatka Yuri, mala take smutne oci. Sokoval ma aj zaver filmu...K tomuto filmu sa aj komentar pise tazko, znamena to, ze je fakt dobry, asi by som si ho mala pozriet este raz! A este jedna zaujimavost, filmova babicka zhruba rok po nakrucani zomrela, tak to bol mozno aj jej posledny film. Kino ODEON, Mannheim. (19.01.2019)

Včera po projekci jsem byl ještě rozhodnutý, že dám plnou. Při psaní recenze jsem si tím už tak jistý nebyl a nakonec tedy jen 80 %, ale rozhodně Zloděje doporučuju, i když to ani náhodou není film pro masy. Více zde. (12.10.2018)

Dráma z „krajiny vychádzajúceho slnka” o „chudobnej rodine” (, ale bohatej na duchu, alebo, chudoba chudobu bije ?), ktorej minulosť je obalená rúškom tajomstva, že zakrátko pribudne ďalší “člen” domácnosti , ktorého zasvätí HLAVA RODINY do zlodejských praktík, vystrihnutých, ako z Olivera Twista, len ako sa tradične hovorieva :, „že s krčahom sa chodí po vodu, pokiaľ sa nerozbije” , situácia sa skomplikuje a zdramatizuje, kedy začnú na povrch vyplávať samé nepekné skutočnosti, o ktorých som nemal ani najmenšieho zdania. Zdali sa mi akýsi divní, vôbec som si ich nevedel zaradiť do hocakej kategórie, skrátka - prevažoval, taký zvláštny pocit niečoho znepokojúceho, čo sa bežnými citáciami nedá absolútne popísať. Čím záhadnejší scenár Hirokaza Kore'edu bol, tým viac ma interesovala réžia taktiež Hirokaza Kore'edu. Najsilnejší je film bezpochyby - cca. posledných 30-45 minút pred koncom, kedy som sa intenzívnejšie ponoril do sledovania, ktoré ma predtým bohvieako neinteresovalo, čiže tým pádom sa miska váh naklonila na stred : ani zlý, ani dobrý, taký priemerný, malo to čosi do seba, čo ukázal úplne posledný záber malej Juri, ktorá sa asi mala lepšie, ešte zase predtým, než sa opäť vrátila tam, kde ju to nenapĺňa, vyzeralo to, že áno ? Hirokazu vidí k-a-z-y všade tam, kde to iní vidieť nedokážu, čím si vytvára realistickejší pohľad na realitu, ktorá je medzi nami ! (06.04.2019)

Velmi prijemny(?) film. Postupne davkovanie informacii pomaly dekonstruuje zprvu idealizovany pohlad na netypicku rodinnu jednotku. Motivy vsetkych zucastnenych su s odkryvanim novych skutocnosti vystavovane novym otazkam a divak je nuteny prehodnocovat svoj postoj k jednotlivcom i rodinnemu celku. Na zaver potesi/zamrzi mierne pateticka koncovka. Vysledny dojem zavisi od divakovej oblube otvorenych koncov. V tomto pripade je narativna cast uzavreta. Nebyt zaverecnej, mierne moralizujucej sceny, ktora navadza k istej forme interpretacie s ktorou sa stotoznim, uzil by som si film viac. K zaverom dojdem radsej sam, nez sa k nim necham doviest za rucicku. Z tejto perspektivy je zavercena scena cisty patos a nikam film vo vyznamovej rovine neposuva. Nicmenej emocny efekt je devastujuci! Inymi slovami, wow(naracne) and aww(emocne).. (17.10.2018)

Film zaobírající se podobnou tématikou jako Soshite chichi ni naru (tedy zda pouto mezi cizími lidmi dokáže být stejně silné nebo dokonce silnější než rodinná vazba), avšak atmosférou je mnohem blíže Koreedovu staršímu snímku Dare mo shiranai (včetně hlavní dětské klučičí postavy, který jakoby z oka vypadl hlavní postavě právě v Dare mo shiranai). Jak je u Koreedy zvykem, mísí se zde veselé i smutné životní momenty, ale závěr zanechává spíš tu smutnější, lehce melancholickou pachuť. Zůstává toho mnoho nevyřčeného, zamlčeného, či lží překrouceného, ale pouze divák je schopný vidět ten celek se vším všudy... a na rozdíl od zbytku společnosti zobrazené ve filmu je schopný vidět všechny postavy bez předsudků a s vědomím, že dělali věci ze správných důvodů. Právě z toho vzniká ta závěrečná atmosféra, která má hodně blízko k tak oceňovanému Dare mo shiranai. Koreeda zkrátka opět udeřil hřebík na hlavičku. Celkově zajímavý náhled na jednu nestandardní rodinu z okraje společnosti, včetně několika výmluvných a bravurně vyvedených scén, které přirozeně a s citem ukazují jejich pospolitost, vzájemnou náklonnost a pochopení. Radost pohledět. ~(4,4★)~ (05.11.2018)