Zlodeji

Mírumilovný únos dítěte? To je pěkně divný nápad... Ale ono to překvapivě funguje a rozhodně to není blbě vymyšlené. Hlavně v téhle povedené rodince, kde každý krade a něco na ní nehraje... Ale víc už psát nebudu, abych nespoileroval. I tak, trošku rozporuplné pocity z toho mám. Po filmařské stránce je to slušné, ačkoli u pár záběrů jsem měl pocit, že by líp vyzněly, kdyby byly zabírány z jiného úhlu. Děj je taky dobře vymyšlený, aspoň v tom, jak graduje, jak na sebe navazuje, jak začíná a jak končí, ale některé podstatné věci neřekne. Víme, že ta rodina krade, hlavně tatínek, ale proč? Nějaký náznak, že třeba na tom jsou finančně mizerně tam není (teda jo, tatínek maká jako dělník, ale je to lenoch a na tu práci většinou kašle - ale i tak to není nic, co by ho nějak obhájilo, ukázalo v nějakém lepším, sympatickém světle). Prostě se divák musí smířit s tím, že to tak prostě je a hlavně ať nad tím nepřemýšlí... SPOILER Smrt babičky byla tak jako pěst na oko, protože je to typické klišé těchto rodinných filmů - a mě už dokáže spíš naštvat, než abych ho "chápal". Stejně bych ji chtěl vidět ve finále, jak by dopadla. KONEC SPOILERU Většinu času se to snaží mít takovou tu poetiku všedního dne, ale tady to na mě působilo jak kdy - někdy skvělé, někdy poměrně nudné. Navíc místy je znát, že se to Kore'eda snažil mermomocí natáhnout na ty 2 hodiny, takže by tomu slušela i kratší stopáž, ale to by si to pak zase nemohlo hrát na "velkofilm". Ten film se mi líbil, filmařsky je povedený, dějově taky a má i pár příjemných poetických scén (a sem tam i jemný humor), ale má i své mínusy, kterých bohužel není málo. Slabé 4* ale dát musím, protože kdybych dal míň, cítil bych, že jsem to podcenil. Tak jako tak, Naše malá sestra se mi líbila o něco víc. Tu bych si klidně pustil znova. U Zlodějů mi jedno zhlédnutí bohatě stačilo. Slabé 4* (27.11.2020)

Väcsinu filmu to vyzera ako klasicky pomaly Koreedov film o nejakych postavach na okraji ludskej spolocnosti. Nuda to nebola, ale ani ma pribeh postav dvakrat nestrhol. Filmy o podobnych temach sme uz od neho videli. Lenze v poslednej stvrtine sa rozvinie velke klbko spletitych a necakanych vztahov celej tej nesurodej rodiny co doda na intezite predosleho deja a zaroven ponukne divakovi viacere myslienky na zamyslenie. Na druhe zhliadnutie bude film urcite fungovat ovela lepsie. Takze zatial za 8/10. (28.03.2019)

Dráma z „krajiny vychádzajúceho slnka” o „chudobnej rodine” (, ale bohatej na duchu, alebo, chudoba chudobu bije ?), ktorej minulosť je obalená rúškom tajomstva, že zakrátko pribudne ďalší “člen” domácnosti , ktorého zasvätí HLAVA RODINY do zlodejských praktík, vystrihnutých, ako z Olivera Twista, len ako sa tradične hovorieva :, „že s krčahom sa chodí po vodu, pokiaľ sa nerozbije” , situácia sa skomplikuje a zdramatizuje, kedy začnú na povrch vyplávať samé nepekné skutočnosti, o ktorých som nemal ani najmenšieho zdania. Zdali sa mi akýsi divní, vôbec som si ich nevedel zaradiť do hocakej kategórie, skrátka - prevažoval, taký zvláštny pocit niečoho znepokojúceho, čo sa bežnými citáciami nedá absolútne popísať. Čím záhadnejší scenár Hirokaza Kore'edu bol, tým viac ma interesovala réžia taktiež Hirokaza Kore'edu. Najsilnejší je film bezpochyby - cca. posledných 30-45 minút pred koncom, kedy som sa intenzívnejšie ponoril do sledovania, ktoré ma predtým bohvieako neinteresovalo, čiže tým pádom sa miska váh naklonila na stred : ani zlý, ani dobrý, taký priemerný, malo to čosi do seba, čo ukázal úplne posledný záber malej Juri, ktorá sa asi mala lepšie, ešte zase predtým, než sa opäť vrátila tam, kde ju to nenapĺňa, vyzeralo to, že áno ? Hirokazu vidí k-a-z-y všade tam, kde to iní vidieť nedokážu, čím si vytvára realistickejší pohľad na realitu, ktorá je medzi nami ! (06.04.2019)

Kore'eda možno nie je najinovatívnejším, ale vzácne miesi ľudovú úprimnosť, emócie a ťažké skúšky osudom. Je takým japonským Satyajit Rayom. Kladie dôraz na vyváženú psychologickú zložku aspektom prítomného momentu prežívania a spracovávania podnetov a je nekompromisný v dôsledkových rozuzleniach príčinnosti týchto sporov. Filmu dominuje minimalistický formalizmus, ale mimoriadne citlivo ho rozvetvuje do ďaleko dôslednejších detailov. Medziľudské väzby poníma ako istý ekvivalent bližšie nešpecifikovaného pocitu bezpečia napriek zlej sociálnej situácii, ale nevyvoláva v divákovi lacný efekt spolupatričnosti nižšej triedy "bojujúcej" o svoje šťastie. Ono to nie je vykalkulovaný efekt, ale proces širokospektrálneho pochopenia situácie. A to je dôležité vo filmoch, ktoré majú globálnu relevanciu. (30.09.2018)

Zloději by se mohli stát charakteristickou ukázkou toho proč se s asijskými filmy často zásadně rozcházím ačkoliv mají nepochybně své kvality. Reálie a chování hlavních postav je natolik jiné, že mi často dělá problémy se pořádně do příběhu vžít a s hlavními hrdiny jejich table prožívat. Reputaci napravilo finále, které vneslo do situace světlo a hrálo se také na hodně dojemnou linku. Obecně mě hype spojený s tímto filmem minul a bohužel se tomu tak stává u většiny asijských zástupců, i když výjimky se rozhodně najdou i zde. (27.02.2019)