BlacKkKlansman

Čekal jsem větší eskalaci, ale vlastně proč ne - spousta sugestivních scén a důkaz, že Lee je pořád ve formě a i když o něm chvíli nebylo slyšet, má smysl od něj čekat živé filmy. Sice už to je rebel poměrně kultivovaný a ochotný přijmout systém, ale pořád s pekelnou schopností trefit jeho problémy do černého. (22.08.2018)

BlacKkKlansman mal byť len pohodovou jazdou, ktorú si síce na jedenkrát užijem, ale nijak vo mne nezarezonuje. Opak sa stal ale pravdou. Leeho snímka ma držala od začiatku až do konca a okrem humornej kriminálky ma čakal svieži ľudský príbeh s mimoriadne sympatickou dvojicou detektívou. Výpovedná hodnota navyše stála za to a režisér nemusel dokonca ani na záver filmu pridávať zábery z Charlottesville, aby azda každému rozumného divákovi došlo, že ľudia sú debilmi aj naďalej. P.S. Michael Buscemi je od svojho brata Steva na nerozpoznanie. (18.12.2018)

"Neměli bychom uvnitř sebe vést válku. Měli bychom být jen černí." Jenže já jsem bílej. Tuším, že bych se za to měl omlouvat, ale nebudu. Ať si aktivisti trhnou nohou. Černou nebo bílou nohou. Mně je to jedno. Já jsem pro dialog a tak si nezážádám o kartu člena rasistickýho KKK ani ubrečenýho BLM. Ale abych se dostal k Ronovu příběhu, tak mě černej polda jako člen KKK docela bavil. A to až do konce filmu. Ta aktuální fraška po jeho konci mě donutila k zamyšlení, že bych si o to členství v KKK měl zažádat. Podobnej dementní aktivismus totiž v dobrý víře podněcuje onu nenávist, proti který tak statečně bojuje. (15.11.2021)

Tři a půl hvězdičky. Komedie to určitě není. Oproti tomu je to dost zdlouhavý. Příběh zajimavý, jenže... zase až tak zajímavý není. Teda pokud nejste černoch, který chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý prase. Nebo pokud nejste černoška, tedy afroameričanka, která chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý šovinistický prase. __ Celou dobu mi bylo úplně jedno, jestli ty černoušky někdo pokrosí nebo upálí. Vlastně jsem si trouchu přál, aby toho černýho policajta někdo sejmul, protože mě sral. __ Je to tak zábavné, jako když se rozhodnete cestovat z Ostravy do Prahy autobusem, takže přestupujete v Brně, celých 7 hodin sedíte a modlíte se, ať už jste tam. Jste kreténi, protože vlakem se to dá zvládnout za tři hodinky a dát si v RegioJetu cheesecake za 19 Kč. (03.01.2019)

Zrození národa je bolestivý proces.. Spike Lee už od počátku kariéry vysílá v pravidelných intervalech svůj „distress signal“ a protože tak činí inteligentně a s nadhledem, mám ho rád. Jako správný vypravěč sice nenechal pravdu, aby zkřížila cestu dobré historce, ale to vůbec není na škodu, když příběh Rona Stallwortha, černého rytíře bílé kamélie, je jen prostředkem k reflexi dnešní doby plné rukojmích strachu a názorových extrémů. V tomto ohledu mi přijde nejlepší scéna ještě někdy před půlkou, když seržant Trapp zmiňuje Archieho Bunkera ze seriálu All in the Family a „předpovídá“ budoucí vývoj směrem k obsazení Bílého domu. Polopatičnost Leeovi nevyčítám, naopak oceňuji, že se problém snaží nabídnout tak širokému publiku, že se nad ním zamyslí třeba i ti, co ctí „holy white Protestant values“ a přitom nejsou schopni kritického myšlení.. (09.11.2018)