Můžete mi kdy odpustit?

Melissa McCarthy je pro mě takový Carell v sukních....."v sukních" spíše teda...Herečka, která se proflákla v komediích, kde si většinou dělá srandu sama ze sebe, je schopná zahrát i takovéhle charakterní a životem zkoušené role a co víc, je pevná v kramflecích - letošní nominace na Oscara je myslím zasloužená a doufám,že stejně jako Steve Carell se bude Melissa v budoucnu objevovat už spíše ve vážných rolích..stejně jako zraje víno, to bude nejspíš nejpřesnější přirovnání pro oba jmenované.................moje hodnocení = 8 z 10. (17.03.2019)

Melissa McCarthy mě doposud nijak zvlášť nezaujala, ale musím uznat, že role spisovatelky Lee Israelové, která řeší dluhovou a tvůrčí krizi nezákonným způsobem, jí neskutečně sedla. Richard E. Grant coby její kamarád Jack se ovšem také předvedl v plné parádě. Příběh tak nějak přirozeně a pohodově plynul, k čemuž nemalou měrou přispěla i velmi příjemná hudba, takže se mi film vcelku dost líbil. (75%) (15.07.2021)

McCarthy v tomto smutném příběhu o talentované darebačce posunula svoji kariéru zase dál. Perfektně ukazuje jak nepříjemná povaha Lee a její nerudnost nejsou součástí její povahy, ale symptomy existenciální paniky. Je to film pro dospělé diváky, kteří chápou ekonomickou realitu a vnitřní pohnutky, které ovlivňují chování. (05.03.2019)

Kdybych začala hlavní hrdinku litovat dřív než v okamžiku, kdy jí uhynula kočka, možná bych hodnotila lépe. Námět je totiž opravdu zajímavý a zkušenější tvůrci by ho jistě zvládli přetavit v brilantní černohumornou komedii. Většinu stopáže ale jenom sledujete dva životní ztroskotance, kteří si vaše sympatie získávají jen těžko. Ani Melissina první vážná role (na nominaci to v mých očích přesto nebylo) na tom nic nezmění. P. S. Místní obsah není tak docela pravdivý, Lee totiž "kradla" korespondenci slavných autorů... (25.02.2019)

Konečně poctivá podvodnice. Místo zlaté mládeže, co prodává lístky na neexistující festival, neexistující diagnostický přístroj či neexistující uměleckou nadaci, konečně postarší žena, která nabídne aspoň něco hmatatelného a ne jenom vzdušné zámky. V tomhle případě tedy zfalšované dopisy slavných. Zatímco výše jmenovaným podvodníkům stačila jen nehorázná drzost, ona něco musela umět, konkrétně literární styl a nápad. A taky pořídit staré psací stroje. ____  Příběh odtažité a tudíž osamocené podvodnice však podle mě neunese celý film, hodil by se na kratší dokudrama. Prostě jenom byla většinou sama, svérázná – protivná – povýšená, chlastala a psala dopisy za jiné lidi. Z filmu nevychází ani nijak zajímavý portrét hlavní protagonistky, ani zákulisní vysvětlení, jak to chodí ve světě literárních memorabilií. Je inscenační podívanou ve starosvětském kabátku, kde byla Melissa McCarthy očividně ráda za pro ni neobvyklou roli. Film se snad dá brát jako smutné zamyšlení o osudech stárnoucích lidí, kterým chybí rodinná podpora, a jejichž dovednosti nikoho nezajímají, protože je neumí nebo nechtějí prodat správně velkohubým stylem. A taky, že když jste postarší obtloustlá žena, co chlastá první ligu, tak se o vaši image nebude nikdo starat. Zatímco kdybyste byli Charles Bukowski….  Jo, i looser musí umět pracovat se sebeprezentací. (03.05.2022)